Papež Jan Pavel II. dnes v bazilice svatého Petra ve Vatikánu blahořečil posledního rakouského císaře a uherského  krále Karla I. Aktu, který vyvolal v Rakousku velké kontroverze, se podle agentury AFP zúčastnilo na 30.000 věřících, včetně mnoha korunovaných hlav. Císaře označil papež ve svém projevu za příklad pro dnešní evropské politiky.

Samotného obřadu se zúčastnily i čtyři dosud žijící děti císaře. Nejstarší syn, nyní jednadevadesátiletý Otto, žije v Německu, Stephan v Maďarsku, Karl Ludwig v Belgii a Felix v Mexiku.

Kritici blahořečení upozorňují, že monarcha byl zodpovědný za nasazení bojového plynu v první světové válce. "Nemyslím si, že by měl být vyhlášen za blahoslaveného," řekla šéfka církevní laické organizace Katolická akce Luitgard Derschmidtová. Martin Dinhobl ze sanktpöltenské diecéze naopak soudí, že Karel byl zbožným člověkem, ačkoliv občas nepostupoval správně.

O rozruch se postarala biografie císaře od historičky Elisabethy Kovacsové, která se na více než tisíci stranách snaží vyvrátit obraz Karla jako neschopného panovníka a vylíčit ho jako vůdčí osobnost. Její kolega Manfried Rauchensteiner reagoval prohlášením, že císař mohl přispět ke dřívějšímu ukončení první světové války, a zachránit tak mnoho lidských životů (což neučinil).

Císař Karel vládl od roku 1916 až do zániku monarchie o dva roky později. "Víra určovala jeho život od mládí, zejména během světové války, jakož i v exilu na ostrově Madeira," uvedl Vatikán k procesu blahořečení, který trval 55 let. S osobou císaře, jenž zemřel v roce 1922 ve věku 34 let, prý souvisí "nejméně jeden" zázrak. U jeho hrobu se totiž jistá brazilská jeptiška zázračně zbavila křečových žil - což vatikánská komise lékařů a teologů uznala za důvod k blahoslavení. 

Papež za 26 let svého úřadování blahořečil již 1342 lidí. Celkem 482 lidí prohlásil za svaté.

Na obsahu článku se spolupodílela agentura ČTK.