Vatikán opět kritizuje Evropskou unii za to, že v evropské ústavní smlouvě není zmínka o křesťanství. Papež Jan Pavel II. soudí, že křesťanství hrálo v Evropě roli po staletí, což je fakt, na který žádný historik nemůže zapomínat. Ke kritice se přidala i část pravicových poslanců Evropského parlamentu.
Skupina pravicových europoslanců v Bruselu zároveň navrhla vládám, aby zmínku vtělily do národních dokumentů, jimiž se bude ústava ratifikovat v jednotlivých zemí.
Evropskou ústavní smlouvu podepsali dnes v Římě politické špičky zemí EU. Ústava začne ale platit až poté, co jí ratifikuje všech 25 členských států.
Vatikánský ministr zahraničí arcibiskup Giovanni Lajolo soudí, že EU opominutím křesťanských kořenů prokázala "kulturní krátkozrakost". Ukázaly se tím podle něj i protikřesťanské předsudky. "Mnoho obyvatel - katolíci, pravověrní a evangelíci, chtělo zmínku o těchto kořenech v preambuli ústavy," řekl v rozhovoru pro deník La Stampa.
Na stejný problém upozornilo i několik pravicových členů EP včetně české lidovkyně Zuzany Roithové. Europoslanci apelují na premiéry členských zemí, aby podporovali odkaz na křesťanské dědictví. Ve společné iniciativě navrhují zahrnout odkaz na kořeny do národních zákonů, kterými se bude znění ústavy v členských zemích schvalovat. "To je legálně možné a já to podporuji," uvedl německý Elmar Brok.
Roithová napsala předsedovi české vlády Stanislavu Grossovi, aby se o tento postup zasadil v České republice. "Zakotvení tohoto odkazu je symbolem úcty k těmto kořenům a postup podle
našeho návrhu by se stal i dobrou vizitkou kultury naší a evropské politiky," uvedla poslankyně, podle níž na návrh reagovala pozitivně například Bratislava.
Portugalský poslanec José Ribeiro Castro prohlásil, že ústava nyní ignoruje vůli milionů Evropanů. Podotkl, že podporu odkazu vyslovilo svými podpisy 1,3 milionu lidí z 23 členských zemí. Odkaz podporuje také 55 nevládních organizací, které reprezentují 55 milionů obyvatel, uvedl poslanec.
O tom, zda do ústavní smlouvy konkrétní zmínku o křesťanství dát, se vedly živé debaty. Sedm evropských zemí včetně České republiky usilovalo o to, aby odkaz v ústavě byl. V přijatém znění ústavy se však nakonec neobjevil, proti byly například Francie, Belgie a severoevropské země unie.
Ratifikace evropské ústavy napříč EU by měla trvat zhruba dva roky od dnešního podpisu. Čeští politici už naznačili, že v ČR, stejně jako v jiných zemích, by se mělo konat referendum.
