Triumf George W. Bushe a amerických republikánů není jen vítězstvím jednoho politika, jedné strany, jedné politické doktríny. Můžeme stokrát analyzovat veřejné mínění Ameriky na nově vymezené politické škále, k vysvětlení úspěchu republikánů postačí prostá lidská měřítka. Jejich vůdce je muž do nepohody, silný člověk, který žije, jak ho učili rodiče, jak mu velí náboženské přesvědčení, jak chápe nejlepší americkou tradici. Představuje typ člověka levicovými intelektuály odsouzeného na vymření. Je v čele milionů jemu podobných Američanů a v čele stamilionů podobně smýšlejících lidí na celém světě.

Stejně pevně utvářeného člověka nevyvede z míry žádný druh kazisvětů. Bush stojí na straně zdravého rozumu, odmítá patologie všeho druhu – počínaje ničením lidského života, přes zpochybňování rodiny a konče ústupky teroristům. Spontánně hájí hodnoty, které by morálně rozložená, ale finančně silná postmoderní „elita“ chtěla jednou provždy vymazat ze života i ze slovníku. Proto je tak zuřivě odsuzován levicovými radikály, proto proti němu stojí islámští fanatici ruku v ruce se zkrachovalými komunisty, se stoupenci potratů, holywoodskými herci nebo pornokrálem Larry Flyntem.

Tak, jako prezident Bush zosobňuje boj zdravé části světa proti terorismu i proti kultuře smrti, tak také tento svět teď vyjadřuje podporu svému reprezentantovi. George W. Bush je prvním prezidentem světové supervelmoci, který staví pevnou hráz rakovině mravního rozkladu. Jeho znovuzvolení je výrazem názorového souznění většiny amerických voličů a zároveň nadějí neamerického zbytku světa. I k nám vyslala signál americká referenda odmítající sňatky homosexuálů – ostatně signál sílící i v naší společnosti.

Bush se v poslední předvolební řeči postavil za život a rodinu. „Stojím za manželstvím a za rodinou, jsou to základy naší společnosti. Stojím za kulturou života, kde záleží na každém člověku a s každým člověkem se počítá…“ řekl 1. listopadu v Milwaukee. Toto vyznání nejmocnějšího muže světa má nesmírný význam, protože je s ním sdílejí nejen rodiny, ale i všichni kulturní obyvatelé planety.

A znovuzvolený prezident USA ví, že jejich důvěru a doufání nesmí zklamat. „Já se teď skláním před podporou a důvěrou, kterou mi dali moji spoluobčané,“ řekl po vítězném boji o Bílý dům. Ví, že nesmí podlehnout sebeuspokojení, že moc, kterou na čtyři roky znovu dostal, musí i v boji s terorismem užívat pokorně, ale bez ustupování zlu. Ta úžasná moc s sebou nese také úžasnou zodpovědnost před Tím, který mu ji z lidských rukou svěřil.

Autor je poslancem za KDU-ČSL.