Ochranu života od početí do přirozené smrti má tato strana ve svém programu už od roku 1990. Po léta se však o zákonné ochraně života příliš nemluvilo. Především Karasovou zásluhou se toto bytostně křesťanské téma znovu dostalo do povědomí veřejnosti, a to právě v době, kdy se kromě umělých potratů hovoří i o legalizaci eutanázie.
Je podivné, když člen nebo činovník KDU-ČSL kritizuje věrnost vlastnímu programu, věrnost Listině základních práv a svobod i Deklaraci práv dětí. Tyto právní dokumenty jasně stanoví, že lidský život "je hoden ochrany i před narozením" a že "dítě pro svou tělesnou a duševní nezralost potřebuje zvláštní právní záruky, péči a ochranu před narozením i po něm".
Zcela nepravdivé je pak tvrzení, že zájem o otázku umělého potratu se "negativně začal projevovat ve vnímání KDU-ČSL jako takové". Kdyby tomu tak opravdu bylo, jistě by se nezvyšovaly preference KDU-ČSL, ale naopak snižovaly. Jenže skutečnost je jiná: právě v době diskuse o zákonném zpřísnění ochrany života preference této strany stoupají, a to jak v průzkumech CVVM tak i STEM.
A pokud Celostátní konference KDU 11.12.2004 navzdory tomu všemu rozhodla, že "nedoporučuje svým poslancům a senátorům, aby v tomto úsilí (o ochranu počatého života) podporovali použití norem trestního práv", je to jen názor stranických funkcionářů, který nemusí být v souladu se skutečným míněním členské základny.
Nejlepším a jediným způsobem, jak zjistit pravdu, by samozřejmě bylo vnitrostranické referendum nebo hlasování v místních organizacích. Odhodlá se k takovému kroku křesťansko demokratická strana, která až do druhé prosincové soboty měla důvěru největší části křesťanských voličů?
Autor je asistent poslance Jiřího Karase a nezávislý novinář
