Poslední čtyři roky jsou jednotlivá čísla revue koncipována jako monotematická, takže čtenář může porovnat hned několik většinou komplementárních přiblížení diskutované problematiky. V loňském roce se tak například mohli čtenáři zamyslet nad vztahem víry a rozumu, nechat se oslovit méně tradičně pojatým pohledem na chudobu či setkat se s křesťanstvím na Nilu.
Na přehledném a graficky velmi zdařile provedeném webu jsou zpřístupněny starší ročníky časopisu od roku 1997 v plném znění. Nová čísla budou vycházet se zpřístupněným reprezentativním článkem a kompletním obsahem vydání. Kromě publikovaných textů a seznamu připravovaných témat můžete využít nabídku užitečných odkazů na teologické časopisy v angličtině, němčině či italštině, české teologické fakulty a další církevní projekty, křesťansky orientovaná média, nakladatelství a řeholní řády.
Jakýmsi bonusem je pro uživatele galerie, ve které se postupně budou objevovat fotografie použité v grafice a ilustracích revue. Autoři tak respektují fakt, že ne vše lze vyjádřit slovy, textem.
Poslední číslo, které vždy tvoří vstupní stránku webu je tentokrát věnováno sakrální architektuře. Tiskem by mělo vyjít koncem ledna 2005. Číslo obsahuje netradičním způsobem přiblížený projekt diplomního projektu Martina Rusiny – Katolický kostel pro Prahu. Spíše poetický text než technický popis toho, čím kostel je nebo by měl být, je doplněn situačním nákresem a modelací stavby na Černém Mostě. Zpřístupněný rozhovor s Klementem Richterem pojednává o liturgii a jejích implikacích pro bohoslužebný prostor. Dozvídáme se, že reflexe liturgických reforem není to jediné, co se promítá do pochopení sakrálního prostoru. Je jím mimo jiné také sekularizace a s tím spojený odliv věřících.
Následuje krátký exkurs do tématu ovlivňování podoby liturgického prostoru směrnicemi a doporučeními církevního magisteria. Největším přínosem stati je seznam takových dokumentů, které však ocení spíše odborník na liturgiku nebo poučený laik se zájmem o danou problematiku.
Naopak hlubší pohled do teologie chrámu nabízí tradičně propracovaný článek známého českého teologa Ctirada Václava Pospíšila Chrám jako symbol přebývání Boha v člověku a mezi lidmi.
Dalšími články přibližují myšlení architektů významných sakrálních staveb 20. století, nechybí ani rozhovor s představeným kláštera Matky Boží v Novém Dvoře, který je největším architektonickým počinem v poválečné historii sakrální architektury u nás.