Vyrazili jsme. Do sabveje jsme nastoupili na Franklin avenue a jeli na letiště La Guardia. Na stopstejšnu se shlukovali lidé. Byli jsme tam v tu chvíli jediní běloši. Na peróně uprostřed o něčem diskutovala hip-hopová mládež, o sloupy se opíraly latinsko-americké matky s hroznem dětí a na bílé čáře u kolejiště čekali Asiati. Mezi všemi se jako by anorganicky motal nějaký žebrák, Žid nebo polismen. Sabvej přijela, nastoupili jsme. Poměr etnických skupin se změnil po cestě přes Manhattan. Ráno jsem četl tento verš: „Šťastni jsou ti, jejichž cesty jsou bezúhonné“. Sabvej je součástí naší cesty. Cesta je téma, které nás spojilo, nesmluveně, nemanipulovaně. Smysl cesty je její cíl. Kdo jede do banky Chase, chce si vyzvednout peníze bez poplatků. Kdo jede do lahůdek Zabar´s, chce si doplnit vánoční ledničku delikatesami. Kdo jede do mjůzikšopu Tower Record, chce si koupit kvalitní cédéčka. Cesta sabvejí je část cesty, která končí doma, v bance, šopu … nebo na letišti.

Přijeli jsem na letiště La Guardia, prošli monitorovaným ček-inem, bez bot, bez sak, bez problémů. Všechny lety naší společnosti byly zrušeny nebo zpožděny. Lavičky v čekací hale praskaly ve švech, lidé seděli i podél zdí vedoucích ke gejtům. U hamburgrových sneků se klikatily fronty. Skutečná letištní restaurace s posezením u dobrého piva se stala nesplnitelným snem. Cesta se nesla ve znamení chaosu, zmatku, dotazů, rámusu a nudy. Obrovské obrazovky pod stropem vysílaly přímý přenos amerického fotbalu, zápasu týmů Red Sox a Yankees. Fandové před nimi postávali a propukávali střídavě v radost a zklamání podle toho, zda jejich tým útočil nebo se bránil. Pár lidí se bavilo čtením. Bukšopy byly bez front. Na rozdíl od sneků. Stojany těžkly pod haldami laciných detektivek. Pro zabití nudy v čekání na spoj se staly skupovaným artiklem. I detektivka byla součástí cesty, stejně jako hamburger, americký fotbal a tlachání o ničem.

To ráno jsem četl: „Šťastni jsou ti, jejichž cesty jsou bezúhonné“. Jeli jsme za svými rodinami, přáteli, milými. Naše cesta byla vánoční. Pod tíhou komerce, opožděných nákupů delikatesů, letištních zácp, absurdity, front, opožděných a zrušených letů, ospalosti … vánoční hodnoty vydržely. Radost, mír a pokoj, smír a sebeoběť posvětily cíl naší cesty. Byl předvečer amerických vánoc, byl Christmas Eve.