O zkušenostech a pocitech, které zažil při pokusu o atentát v roce 1981, kdy měl prý "podivný pocit důvěry, že přežije", hovoří poprvé veřejně papež Jan Pavel II. v knize, jež se zanedlouho objeví na prodejních pultech. V díle nazvaném Paměť a identita: Rozhovory mezi tisíciletími, které dnes citovala agentura AP, přirovnává zákony umožňující potraty k holokaustu a varuje země bývalé komunistické Evropy, aby nepodléhaly "negativním kulturním modelům" ze Západu.

V kapitole věnované více jeho osobnímu životu papež vzpomíná, jak jeho duše s ním zůstávala, když ho vezli do nemocnice poté, co ho turecký útočník 13. května 1981 střelil do břicha. "Ano, pamatuji si na tu cestu do nemocnice. Byl jsem určitou dobu ještě při vědomí. Měl jsem bolesti, měl jsem důvod se bát, ale měl jsem takový divný pocit důvěry, že přežiji." Ještě před příjezdem do nemocnice prostřednictvím svého osobního tajemníka vzkázal vrahovi, že mu odpouští.

Papež soudí, že atentátníkovu kulku řídila boží vůle tak, aby nezasáhla životně důležité orgány. "Agca uměl střílet a střílel jistě a přesně. Ale bylo to, jako by někdo tu kulku řídil," píše papež. V roce 1983 navštívil Agcu ve vězení a měl s ním dlouhý rozhovor. "Tomuto profesionálnímu zabijákovi vrtala v hlavě jedna otázka: Jak je možné, že vražda nebyla úspěšná. Udělal všechno, co bylo nutné, promyslel a připravil akci do nejmenších detailů. A přesto se oběť vyhnula smrti. Jak se to mohlo stát?" V tomto rozhovoru podle papeže "Ali Agca pochopil, že nad jeho mocí - tedy mocí střílet a zabíjet - je ještě větší moc. Začal ji hledat. A já mu přeji, aby ji našel."

Papežova pátá kniha tohoto druhu je v podstatě přepisem rozhovorů, které vedl se svými blízkými přáteli, mimo jiné politickým filosofem Krzysztofem Michalským na své letní rezidenci poblíž Říma.

Hlava katolické církve se zabývá řadou důležitých témat, mimo jiné také problematikou potratů, které srovnává s holokaustem. Obojí se podle něho odvíjí od vlád, které jsou v konfliktu s Boží vůlí. Obojí podle papeže přišlo tehdy, když se lidé rozhodli uzurpovat si "zákony Boží".

"Byl to legálně zvolený parlament, který umožnil zvolení Hitlera v Německu ve 30. letech a potom ten samý Reichstag dal Hitlerovi pravomoci, které dláždily cestu k politické invazi v Evropě a vedly k vytvoření koncentračních táborů a vyhlášení konečného řešení židovské otázky, což znamená vyhlazení milionů synů a dcer Izraele."

Jan Pavel II. připomíná, že o potratech rozhodují také parlamenty současných demokracií. "Parlamenty, které tvoří a schvalují takové zákony, si musejí být vědomy toho, že překračují svoje pravomoci a dostávají se do otevřeného konfliktu s Božími zákony a se zákony přírody," píše papež.

Země, které se vymanily ze sovětské a komunistické vlády koncem studené války, včetně jeho rodného Polska, by měly odolávat kulturním vlivům z mnohem světštější západní Evropy. "Hlavní hrozbou pro státy střední Evropy je to, že je potlačována jejich identita, že nekriticky upadají pod vliv negativních kulturních modelů šířících se ze Západu," uvádí se v knize.

Papežova nová kniha vyjde nejprve 23. února v Itálii v nakladatelství Rizzoli, které připravuje také anglickou verzi. V papežově rodném jazyce ji vydá polské nakladatelství Znak 11. března. První papežova kniha vydaná před deseti lety pod názvem Překročit práh naděje se stala mezinárodním bestsellerem; prodalo se 20 milionů výtisků.