Tisk řady evropských zemí se shoduje při hodnocení úterní volby nového papeže v tom, že jde o konzervativního dogmatika, který bude vzhledem ke svému věku nejspíše jen přechodným papežem.

Španělský El País píše, že je třeba vyčkat, zda bude Benedikt XVI. pokračováním kardinála Ratzingera. Ten byl až do zvolení papežem předním představitelem dogmatického proudu. Vzhledem k vysokému věku byl zřejmě zvolen jako přechodný papež - hubený, který střídá silného. Něco podobného se ale říkalo už o Janu XXIII., ten však tehdy vnesl do kurie svěží vítr a církev zmodernizoval. Bude snad Ratzinger něčím podobným? ptá se El País.

Za "bombu" označuje zvolení Ratzingera dánský list Information, přestože připouští, že platil za jednoho z favoritů. "Ratzinger je stejně konzervativní a doktrinářský, jako byl Karol Wojtyla. Ale dá se předpokládat, že v úřadu bude krátce a otevře cestu pro Afričana nebo Jihoameričana. V Evropě a Severní Americe klesá počet návštěvníků kostelů i kněží. V tom Wojtyla selhal a Ratzinger na tom sotva něco změní."

Také nizozemský De Volkskrant soudí, že Benedikt XVI. bude jen přechodným papežem. "Je poněkud překvapivé, že byl zvolen kardinál z kurie, který je sice vysoce vzdělaným teologem, ale nemá prakticky žádný vztah ke každodenním církevním problémům a těžko může být inspirátorem církevního života v rozvojových oblastech."

"Mnozí budou asi rádi, že v těchto těžkých dobách se vedení ocitá v pevných rukou. Ale zároveň si pro tyto doby lze představit jako vhodného muže nějakého mistra velkorysosti, svobody, humoru a dobromyslnosti, a to Benedikt XVI. nebude," napsal jiný nizozemský list Trouw.

Neue Zürcher Zeitung připomíná, že rychlou volbou kardinálové ušetřili Ratzingera nálepky, že byl jen nouzovým řešením nebo pouhým kompromisem. Odpovídá však tato volba odvážnému a na budoucnost zaměřenému rozhodnutí? ptá se švýcarský deník.

Jiný švýcarský list Tages-Anzeiger označuje volbu za ideologickou a zdůrazňuje, že "Ratzinger bude pokračovat v polském pontifikátu, který bude germánsky vyostřen a akcentován".

Jako muže tradic, strážce dogmat a nadřazenosti katolické církve, schopného "jedovatě" potírat "filozofický nihilismus" a "relativismus", líčí nového papeže také La Libre Belgique. Nicméně připouští, že "tento papež se železnou rukou v sametové rukavici by mohl překvapit". Nejprve se však musí ukázat, jak si dokáže poradit s výzvami jako pokles zájmu věřících, konkurence jiných vyznání, ekumenismus, změny mravů či místo žen v církvi.

Jako "pravověrného papeže" charakterizuje Benedikta XVI. také belgický Le Soir, který na první straně nechává zaznít i hlasy zklamání a pochyb věřících nad volbou "ultrakonzervatice", jakkoli si primas belgické církve, kardinál Danneels, považovaný za jednoho z hlavních mluvčích "pokrokářů", oddychl, že církev "si vybrala papeže, jakého má mít".

Le Soir odhaduje, že Benedikt XVI. bude pokračovatelem Jana Pavla II. v díle obnovy církve založené na dogmatech v nejkonzervativnějším výkladu, tedy nadřazenosti papeže nad biskupy, přísného odsuzování antikoncepce, potratů, homosexuality či odmítání ženatých kněží. Navíc jako kardinál Ratzinger nikdy nepředvedl pružnost vůči požadavkům z třetího světa.

Dosud nic podle listu neumožňuje v Benediktovi XVI. vidět velkého reformátora, který by církev otevřel volání doby a projevil vůli k její demokratizaci. Připouští ale, že navzdory skepsi "bylo by nespravedlivé a hloupé vše předem odsuzovat, protože funkce někdy lidi mění a tento člověk je mimořádně inteligentní".