Španělsko na příliv imigrantů reagovalo obnovením repatriační dohody, kterou s Marokem v minulosti uzavřelo. Umožní mu tak vracet do Maroka nejen marocké občany, kteří se do Španělska dostanou nelegální cestou, ale i ty, kteří pocházejí ze subsaharské Afriky a Maroko použili jen jako tranzitní zemi. Podobná dohoda by měla být do konce listopadu uzavřena i mezi Marokem a Evropskou unií. Maroko by se tak zavázalo k přijímání nelegálních přistěhovalců, kteří se do Evropy dostali nelegálně přes marocké území a byli zadrženi kdekoli na území Evropské unie. Po uzavření dohody by pak Maroko mohlo od unie získat prostředky na ochranu svých hranic.
Bez vody na Sahaře
Samotné Maroko už začalo Afričany od hranic španělských enkláv deportovat. Nevládní organizace Lékaři bez hranic minulý pátek objevila pět stovek imigrantů, které marocká policie vyhostila na Sahaře bez jídla a bez vody. Před několika dny pak odletělo letadlo s více než stovkou migrantů ze západní Afriky do Senegalu, dalších několik letadel by ještě mělo následovat.
Do Maroka už poslaly Evropská unie i Organizace spojených národů své týmy, které by měly dohlížet na to, jak místní úřady a policie s migranty zachází. Generální tajemník OSN Kofi Annan vyzval marockou i španělskou vládu, aby s migranty zacházely humánně. Nedávný průzkum veřejného mínění ve Španělsku pak prokázal, že nelegální migrace patří mezi témata, které místní voliče nejvíc zajímá. Po amnestii nelegálních přistěhovalců, do níž se na jaře přihlásilo asi sedm set tisíc cizinců, jsou zprávy z minulých týdnů už druhou událostí, která ve španělské veřejnosti vyvolává kontroverzní názory na imigranty.
Vatikán o uprchlících
S ohledem na zvyšující se počet uprchlických táborů varoval arcibiskup Silvano Tomasi zmocněnec Vatikánu při OSN před "stigmatizací" těch, kdo hledají azyl a uprchlíků jako "nepoctivých přistěhovalců" a mnohdy dokonce delikventů.
Obě kategorie existují, připustil arcibiskup. "Ale nebezpečí takové 'stigmatizace' žadatelů o azyl a uprchlíků může vést k odlidšťujícímu a zjednodušujícímu pochopení azylu a migračních vztahů vůbec," uvedl arcibiskup v prohlášení k Exekutivnímu výboru OSN vysokého komisaře pro uprchlíky.
Současně uvedl, že tento "vazební přístup" předkládá otázky humanitární, základních lidských práv a také soudní a právní podstaty". Připomněl, že mnohé státy se začínají k takovému postupu uchylovat a nejedná se již tolik o výjimku, jako o pravidlo. "Samozřejmě, státy mají právo řídit pohyb lidí přes jejich území," potvrdil arcibiskup Tomasi. Hovořil i o vazbách a připomněl, že v očích veřejnosti není lehké odlišit vazbu, dobrovolnou vazbu a vazbu administrativní. Žadatelé o azyl a migranti jsou tak často spojováni se zločinci a vzniká obraz, který živí rasistické a xenofobní chování a brzdí integraci. Dodal, že "nesmí existovat zaměňování žadatelů o azyl a neregulérních migrantů, což jsou lidé, kteří vstoupili do země jednoduše proto, aby tam pracovali a měli lepší životní situaci". V prohlášení k Exekutivním výboru OSN vysokého komisaře pro uprchlíky prelát poznamenal, že pokud to národní bezpečnost vyžaduje, mohl by být ve výjimečných případech žadatel o azyl zadržen na co nejkratší dobu. "Nicméně, hledání alternativ pro konstruktivní řešení nesmí oslabit právo azyl vůbec hledat," dodal. Na závěr vyzval ke snaze o zmenšení rozdílů v kvalitě života v rozvinutých a rozvojových zemích a k hledání ekonomických a politických "kořenů" toho, co nutí mnoho lidí hledat jinou zemi pro svou ochranu, přežití a ucházející život.
Článek vyšel ve spolupráci se společností Člověk v tísni (ČvT). Text byl doplněn o zpravodajství ČBK. Foto ČvT. Společnost ČvT aktuálně vyhlásila veřejnou sbírku SOS Pákistán. Finanční příspěvky můžete posílat na sbírkové konto SOS Pákistán, č. účtu 588 588 588 / 0300 nebo formou dárcovské zprávy ve formě DMS PAKISTAN na telefonní číslo 87777.