Dlouho se na to čekalo. Už od listopadu 2004, kdy Sony Pictures Entertainment nabídlo režiséru Ronu Howardovi investici 200 mil. dolarů na zfilmování veleúspěšného a kontroverzního románu Šifra mistra Leonarda. Sony také vybralo hlavní hvězdu filmu – Toma Hankse.

Režisérův úkol byl jasný: natočit blockbuster. Všechno dlouhou dobu nasvědčovalo, že film k tomu má vše, co je třeba: uznávaného režiséra, nejprodávanější předlohu, filmovou hvězdu a dostatek peněz. Během dvou let natáčení se klima kolem Šifry změnilo z boomu na skandál. Nad knihou se vedla horkokrevná diskuze mezi vědci, církevními autoritami, literárními kritiky a anonymními čtenáři, z níž těžil autor a investor. Když se den premiéry blížil, film byl doprovázen claimem: „Nejkontroverznější thriller naší doby.“ Po prvních kritikách filmu se ovšem zdá, že kdo z této diskuze nevytěžil, byl ten, od něhož se nejvíc očekávalo – režisér.

Film je jen o málo inteligentnější detektivka než nepřeberné množství tzv. kriminálních tuctovek. To, co film vyvyšuje nad průměr, je téma. Detektivky se většinou zabývají ploššími problémy, než je rozšifrování záhady sv. Grálu. Divák, který četl Brownův román, je ovšem v mnohém ochuzen. Jednak ho tzv. záhada sv. Grálu, po jehož stopách se film kód od kódu ubírá, vpodstatě nudí, a výpustky dialogů, jimiž kniha vytváří jistou dějovou polyfonii, působí velmi rušivě a monotónně.

Film nabízí ovšem i zajímavé momenty. Jednak jimi jsou filmové triky a technické dovednosti, jako třeba flashbackové šoty minulých událostí, které jsou jistými vizuálními diskurzy odvíjejícími se paraleně s hlavní vypravěčskou linkou. Čtenář románu jistě ocení i odborný výklad Sira Tieblinga na téma Da Vinciho Poslední večeře, jenž si prchající dvojice Langdon a Neuvová vyslechne v Tieblingově pracovně ve Ville de Chateau. Třetí a nejpřínosnější hodnota filmu ovšem zase spočívá jinde než v odhalení tajemství, že sv. Grál je žijící potomek Ježíše Krista a Marie z Magdaly, Sofie Neuvová. Je to jeho funkce průvodce po místech, v nichž se román odehrává: Louvre, Saint Sulpice, Templar Church, Westminster Abbey, Rosslyn Chapel. A to vše za doprovodu citlivé hudby Hanse Zimmera.

Film se blockbustrem určitě nestane a spory kolem Šifry pomalu utichnou. Sony Entertaiment prodělá nad dalším filmem a divák bude dál vyhlížet chytlavý film, aby se u něho bavil. Já sám chci říct, že jsem spokojen. Film mi posloužil jako uspokojivý průvodce po místech, která jsou nejen historicky unikátní, ale i duchovně inspirující. Dokumentární film s kriminální zápletkou – no není to originální kombinace?

Foto: Sony pictures. Autor je zpravodaj Magazínu ChristNet.eu v New Yorku. Autorovu recenci knižní předlohy k filmu naleznete zde.