"Někteří lidé vnímají organizované náboženství jako zdroj bolesti, viny a potlačování, pro jiné je útočištěm a nástrojem léčení," popisují dvojakost vztahu náboženství a léčby psychických problémů švýcarští psychiatři Sylvia Mohrová a Philippe Huquelet. Nešpor s Csémym uvádějí, že u závislých je vyšší religiozita a spiritualita spojena s optimističtější životní orientací, větším pocitem sociální podpory či vyšší odolností vůči stresu. Dodávají však, že často má i skrytou, nenápadnou podobu.
Jeden z jejich pacientů se například po léčbě přihlásil na univerzitu třetího věku, kde začal studovat antickou a orientální filozofii. Další jim popisoval své duchovní zážitky v přírodě. Změnit systém hodnot a poznat se lépe než v dobách, kdy pravidelně pili, pomáhá mnohým pacientům i běžná psychoterapie.
Podle nestora české protialkoholní léčby Jaroslava Skály alkohol uspává nervový systém, který může být někdy nepohodlný. Má-li být léčba úspěšná, musí pacient nalézt jiné zdroje pohody, tvrdí. Někteří pacienti podle psychologů objeví náplň života a nové hodnoty právě ve víře.
Ve své terapii ji využívá například původně americké společenství Anonymní alkoholici, které působí ve více než 20 městech České republiky. Sdružení zdůrazňuje to, že alkohol člověk nemůže přemoct sám, ale potřebujeme k tomu pomoc něčeho vyššího.
"Tato tendence může být pro mnoho lidí bariérou," připustil již dříve Nešpor. Na druhé straně zná i několik militantních ateistů, kteří na sedánky Anonymních alkoholiků chodí. Záleží podle něj na tom, co si lidé pod termínem vyšší moc představují.
Problémy s pitím alkoholu má podle odborníků asi každý desátý Čech. Protialkoholní léčbu absolvovalo či vyhledalo specialistu asi 300.000 z nich. Experti také upozorňují na to, že Češi také patří k největším konzumentům lihovin v Evropě. Každý český občan vypije v průměru asi deset litrů čistého lihu ročně.
