Věci, kvůli kterým má politika smysl

Křesťanský magazín  Christianity Today přináší na svých internetových stránkách  (www.christianitytoday.com)  pozoruhodný rozhovor s osobností, jež byla několik let v Bílém  domě ve  Washingtonu, ale byla v pozadí, takže o její existenci  a jejím vlivu věděli  pouze zasvěcení. Jde o Michaela Gersona,  který psal projevy prezidenta George  Bushe v jeho prvním volebním  období – a především v klíčovém období volební  kampaně  v roce 2000.

Michael Gerson se stal v druhém Bushově období  poradcem prezidenta. Týdeník Time ho před časem zařadil mezi  25 nejvlivnějších  evangelikálů ve Spojených státech. Koncem  června ale rezignoval, takže se k němu  média dostanou daleko  snáz. Rozhovor vznikl ve chvíli, kdy si balil věci ve své  kanceláři  v západním křídle Bílého domu. Hlavním námětem, jež zajímá  zmíněný  časopis, je otázka, jak se mohou angažovat křesťané  v politice.

Zprava: Prezident Bush, Gerson, ministryně Riceová

Na  otázku, co si bude nejvíc pamatovat z  období, stráveného v Bílém domě, odpovídá  Michael Gerson  příběhem z africké Namibie. Tam se setkal se šestiletou dívkou,  která se narodila jako HIV-pozitivní a její rodiče jí dali  jméno „Na světě není  dobro“ – předpokládali totiž,  že dítě hned po narození zemře. Dívka se ale  uzdravila díky  financím, které pocházely z fondu amerického  prezidenta.

Dalším  příběhem je setkání George Bushe s čínskými disidenty  a  představiteli takzvané „domácí církve“. Bylo zajímavé  vidět, jak důležitou  věcí a inspirací pro ně byla skutečnost,  že mají v Bílém domě přítele. „Tyhle  věci budu vyprávět  mým dětem“, říká Michael Gerson, „věci, kvůli kterým   má  politika smysl“.

Další otázka se týká věcí,  které se bývalému poradci  prezidenta nepodařilo realizovat.  Michale Gerson odpovídá, že cíle, jež  navrhoval, jsou dlouhodobé.  Patří mezi ně prosazování demokracie na Blízkém  východě,  práce na vytvoření stabilní vlády v Iráku nebo boj proti malárii  či  AIDS.

Zajímavá otázka se týká rozčarování některých  amerických  evangelikálních křesťanů ze současné vlády  – poté, co stoupá rozpočtový deficit,  co se projevily nedostatky  po hurikánu Katrína nebo v přístupu k nelegálnímu  přistěhovalectví.  Přežije po tom všem myšlenka „soucitného konzervativismu“?  Michael Gerson říká, že mnozí republikáni mají na věci  úzký pohled. Vláda musí  ale přijmout pohled širší.

Typickým  příkladem je řešení ilegálního  přistěhovalectví. Je  pravda, že každý stát musí bránit svoje hranice. Nicméně,  věřící mohou nabídnout jiný úhel pohledu, neboť je pro  ně důležitou výzvou, aby  byli pohostinní k cizincům –  a to i k těm, kteří nejsou občany jejich země.  Lidská důstojnost  je univerzální a nezávislá na tom, co je na papíře. Tento  pohled vnáší prezident Bush do politiky a je důležité, aby  se mu podařilo  ubránit konzervativismus před příliš zúženým  přístupem.

Mladší generace  takzvané křesťanské  pravice, to znamená lidé mezi dvaceti a čtyřiceti, jsou ale  nespokojeni se starými modely a chtěli by větší sociální  angažovanost a širší  pojetí sociální spravedlnosti. Ačkoliv  stále uznávají důležitost ochrany života  a rodinných hodnot,  hledají vůdce, kteří by přišli s duchovně podloženou  odpovědí  na otázky vzdělání, chudoby či závislosti.

Podle Michaela  Gersona  by bylo ovšem chybou, kdyby se evangelikálové spojovali  pouze s jednou  politickou ideologií či jedinou politickou stranou.  Křesťanské učení se může  stát součástí různých programů,  tedy ve Spojených státech může ovlivňovat  myšlení jak republikánů,  tak demokratů. Jemu samotnému se líbí myšlenka, že by  se  demokratická strana vrátila ke křesťanským myšlenkám sociální  spravedlnosti,  na kterých byla kdysi založena. Tehdy ji také  podporovalo mnoho evangelikálních  křesťanů.

Je to  ale možné dosáhnout bez zapadnutí do takzvané špinavé  každodenní  politiky? Michael Gerson odpovídá, že se to musí být možné.  Být  občanem ve svobodné společnosti znamená angažovat se.  Není přitom třeba se  obávat detailů politiky. Je potřeba  hodnotit stranické programy z hlediska  křesťanských hodnot.  A vznešeným posláním je místní politika, která je nejblíž  lidem.

Jak je to ale s politickým kupčením a různými  účelovými dohodami?  Michael Gerson tvrdí, že je museli dělat  i ti, kdo v minulosti prosadili  důležité věci, od zrušení  otroctví přes zákaz dětské práce až po prosazování  lidských  práv. Důležité ale je, že si zachovali vlastní cíle, nevzdali  se  principů. Není důležité, zda to dělali, ale jak to dělali.  Křesťané v politice  musí být idealisty co se týče cílů  a realisty co se týče prostředků.

Kde  jsou tedy slabiny  křesťanské pravice v Americe? Michael Gerson je vidí v  tendenci  myslet si, že existuje správný poghled na všechno. Není ale  jednoznačný  křesťanský model daní nebo protiraketové obrany.  Je to otázka debaty, ve které i  rozumní lidé mohou nesouhlasit.  Existuje ale zcela jednoznačný křesťanský pohled  na lidskou  důstojnost a na zodpovědnost silných za ochranu  bezmocných.

Konzervativci  kladou velký důraz na tradici, což je důležité,  protože  společnost si postupem času vytvoří jakousi akumulovanou moudrost.  Nemusí to být ale dostatečné. Už takový Abraham Lincoln  hledal odpovědi na  morální otázky v přirozeném zákoně  a zjevení. Některé záležitosti, jako bylo  zrušení otroctví,  potřebují radikální návrat k principu. A právě tam mohou  být  přínosem křesťané.

Autor je redaktorem Českého rozhlasu 6

Foto: The Washington Post a Eric Drapel/ The White House