Seznamka
Za jeho vydáním však stojíme a vážíme si statečného postoje paní Křížkové, která toto téma v mediích znovu otevřela i s rizikem otevřených i anonymních útoků na její osobu. Z tohoto důvodu se paní Křížková rozhodla již nadále nevyjadřovat k působení agentů v katolické církvi za totality a všechny zájemce o její další vyjádření odkazuje na pracovníky Archivu Ministerstva vnitra (badatel@minulost.cz). Této možnosti k potvrzení níže uvedených informací využila i redakce Magazínu ChristNet.eu.
V prosincovém článku nebylo uvedeno, že publikovaný záznam o výslechu tajného spolupracovníka pod krycím jménem Plzeňák důstojníkem StB Zdeňkem Klimešem je jediným zachovalým textem (přesněji jediným nalezeným a je pravděpodobné, že budou nalezeny i záznamy další) o vedení biskupa Lobkowicze jako spolupracovníka StB v letech 1984-89. Svazek biskupa Lobkowicze jako „agenta“ (ozn. StB) byl údajně skartován již v prosinci 1989. Publikovaná zpráva se zachovala vzhledem k tomu, že zprávy se ukládaly také do svazků sledovaných osob, nebo svazků, týkajících se různých témat. Lze se proto domnívat, že zveřejněné hlášení pochází právě z nějakého takového svazku.
Pro vyváženost článku by bylo vhodné dále dodat, že na biskupa Lobkowicze byl veden mnohem starší svazek v kategorii kandidát tajné spolupráce. Z tohoto svazku, ukončeného v roce 1973, vychází na základě studia dokumentu redaktorem Magazínu ChristNet.eu biskup Lobkowicz se ctí, přestože lze diskutovat, zda již vznik této spolupráce, údajně kvůli umožnění cesty do zahraničí, nebyl morálně problematický. Bližší okolnosti nám ale nejsou blíže známy.
Dalším otázkou do diskuze je, zda bylo vhodné zveřejnění celého textu výslechu, nebo by stačilo obsah dokumentu pouze komentovat. Podle zákona 499/2004 Sb., který nabyl účinnost 1. ledna 2005, jsou svazky spolupracovníků StB dnes veřejně přístupné: Stačí poslat e-mail na adresu: asu@mvcr.cz a požádat o zpřístupnění jakéhokoliv ze svazků, vzniklého činností bývalé StB. K dokumentům se lze tedy poměrně dobře dostat, a proto se domníváme, že nebyl důvod je nezveřejnit v plném znění. Za chybu považujeme, že text článku nebyl opatřen výše uvedeným vysvětlením souvislostí a redakční nadpis článku, vycházející ze slov důstojníka StB Klimeše, obsažených v jeho záznamu, mohl být zavádějící a zjednodušující celou problematiku. Titulky v mediích jsou též často voleny jako pozvánka ke čtení textu a nemohou vždy vystihnout celý obsah.
Na vysvětlení lze jen uvést, že své stanovisko k dokumentu, který získala paní dr. Křížková, nám pan biskup přes opakované žádosti odmítl poskytnout. Ke zveřejněným záznamům se vyjádřil až později, kdy např. pro ČTK uvedl, že předvolání na StB bral jako výslechy, s čehož lze vyvodit, že poškozeným se cítil být on sám. Pro Katolický týdeník (KT) biskup Lobkowicz dále dodal, že zveřejněný záznam rozhovoru s důstojníkem StB dokazuje, že uvedené informace byly obecně známé a nikoho nepoškozující a jeho svědomí je čisté. Podle neověřených informací je možné, že biskup Lobkowicz spolupracoval s StB kvůli udajnému vydírání a nátlaku ze strany tajné policie.
V prohlášení pro KT je dále zmínka o mediálním útoku (stejně tak i v prohlášení zaměstnanců ostravsko-opavského biskupství ), kterého se církev a on sám stal terčem. Nepřísluší nám komentovat články, které o dané kauze vyšly například v Lidových novinách či v jiných mediích. Redakce Magazínu ChristNet.eu však prohlašuje, že našim cílem bylo a je pouze snaha o objasnění veřejně přístupných dokumentů a pravdivé hledání souvislostí a objasňování minulosti, nikoliv samoúčelné „mediální útoky“. Vždy se snažíme získat a publikovat stanoviska všech zúčastněných stran. Rozhodně též odmítáme, že bychom chtěli někoho „kamenovat“.
V Magazínu ChristNet.eu byl v listopadu publikován i rozhovor s M.R. Křížkovou, ve kterém se vyjadřuje k vedení biskupa Lobkowicze ve svazcích StB. V zájmu vyváženosti bychom rádi podobný prostor poskytli i panu biskupovi a již před Vánoci jsme ho proto požádali o rozhovor. Pan biskup naši nabídku ocenil, avšak uvedl, že v současné době nehodlá rozhovor poskytovat. Naše prosba o obsáhlejší rozhovor tedy nadále trvá. Pokud by se pan biskup rozhodl poskytnout Magazínu ChristNet.eu rozhovor, rádi bychom se ho zeptali, zda věděl o svém vedení jako spolupracovníka StB, zda a z jakého důvodu případně spolupráci podepsal.
Znovu bychom chtěli zopakovat i otázku paní Křížkové, zda se se svoji „spoluprací“ (pokud byla vědomá) svěřil před svým jmenováním biskupem papeži Janu Pavlu II. Zajímá nás i to, zda on sám, jako veřejně činná osoba, požádá o prozkoumání svých svazků nově vznikající komisi pracovníků archivů ministerstva vnitra a církevních badatelů, tak jak to nedávno učinila většina polských biskupů (tím není řečeno, že situace v ČR je totožná s polskou). Komise by podle ČTK měla zkoumat důvody spolupráce kněží s komunistickou Státní bezpečností v rámci projektu Otevřená minulost. Spolu s pracovníky Archívu MV by se na studii dokumentu měli podílet i církevní badatelé pod hlavičkou Křesťanské akademie.
Nechceme ale jen stále dokola opakovat souvislosti s touto kauzou. Jak bylo již uvedeno, vážíme si veřejné prosby pana biskupa o odpuštění na stránkách Katolického týdeníku. Rádi bychom se zeptali i na jeho vzpomínky z dob totality. Např. jak pomáhal lidem žit svobodně jejich víru uprostřed totalitního režimu, jak uvádí v citovaném prohlášení pro KT. Zajímá nás také, jak žijí lidé svoji víru na Ostravsku dnes a s čím se potýká ve své biskupské službě. Je třeba též zdůraznit, že media nejednají v roli žalobců a není jejich povinnosti předkládat důkazné materiály viny či neviny. Naše žádost o rozhovor vychází z práva novinářů klást otázky. Zároveň ale respektujeme právo a osobní rozhodnutí dotazovaného, zda interwiev konkrétnímu mediu poskytne.
Souhlasíme s tím, že římskokatolická církev učinila mnohé po stránce morální a jako jedna z prvních složek české společnosti učinila některé veřejné kroky k pokání, jak o tom psali i nedávno někteří biskupové (viz např. dokumenty na stránkách www.apha.cz v článcích v KT nebo na osobním portálu kardinála Vlka) a že je často v mediích věnováno více pozornosti získaným agentům, nikoliv kmenovým zaměstnancům StB. Domníváme se ale, stejně jako někteří historici, že je ještě třeba studovat archivní dokumenty i nechat zaznít osobní svědectví pamětníků ( viz např. článek Kateřiny Tetivové, či Hany Farné ), která mohou přispět k objasnění mechanismů, které dovedly některé křesťany až ke kolaboraci s komunistickým režimem.
Otázka vyrovnání se církve s těmi, kdo v jejích řadách spolupracovali s StB, je citlivá a vyvolává mezi věřícími emoce i kvůli dlouho neřešené nespravedlosti, kdy lidé, kteří za komunismu trpěli a byli dlouhá léta vězněni, nemohli po revoluci vykonávat svobodně učitelskou nebo pastorační činnost, ke které měli nejlepší předpoklady (např. dnešní jubilant Oto Mádr, či Josef Zveřina), zatímco bývalí spolupracovníci StB nadále zůstávali ve svých funkcích na teologických fakultách nebo ve vysokých postech diecézní zprávy. Kardinál Vlk ve svém nedávném článku „Kněží spolupracovníci“ píše, že celá kauza kněží - spolupracovníků, kterou sdělovací prostředky v poslední době rozvířily, může velmi prospět nejen církvi, ale i celé společnosti. Kardinál chápe tuto snahu vidět církev jako „kriteriální“ instituci, tj. takovou, která je nositelkou určitých hodnot, které mohou být měřítkem pro člověka. Domníváme se proto, že lidé, kteří vědomě spolupracovali s bývalým režimem, by měli tento svůj prohřešek veřejně vyznat a vydat své svědectví. Na druhé straně je povinností každého z věřících tuto omluvu a veřejné pokání přijmout a odpustit.
