Nebojíte se zvrhnutí moci ve vašem společenství? Čemuž nebrání příliš pevná hierarchie. Nebojíte se tedy zárodků zmatku a chaosu?

Zneužití moci samozřejmě existuje a je možné i na bázi malých společenství (nakonec i v rodině), a to jak manipulativním a příliš autoritářským vedením, tak i neochotou se vedení ujmout – pak následuje ten chaos. Vloni jsme tomu věnovali celou jednu přednášku na Konferenci („Mezi vámi tomu tak nebude“).
Ve společenství Obnovy ale neexistuje pevná hierarchická struktura, vedení je spíše podpůrnou službou. Všichni podléháme autoritám církve, kterou vy nazýváte tou klasickou: místním kněžím, biskupům, řeholníci sympatizující s Obnovou zase svým představeným. Proto i moje role „šéfky“ hnutí Obnovy se jmenuje oficiálně „koordinátorka CHO“. V tom také spočívá moje služba. Pravomoci jsou velmi malé, nikdo mne nemusí poslouchat. Autoritu mám buď přirozenou, nebo žádnou.

K charismatické obnově se hlásí také několik komunit působících v ČR, můžete nám je představit?

Na bázi Obnovy vznikla komunita Emmanuel sídlící v Brně a okolí (skupina lidí od nás se po pádu totality spojila s mezinárodní komunitou z Francie, která měla podobné zaměření). Další živou komunitou je společenství Blahoslavenství sídlící v Dolanech nebo komunita Nová cesta (Chemin neuf), obě původem z Francie, dnes mezinárodní komunity. Každá má svá specifika, ale to by bylo na dlouhé povídání. Z Itálie k nám přišla tzv. Koinonia Jana Křtitele, hodně zaměřená na evangelizaci; ty moc představovat nemohu, protože se mi sami nikdy nepředstavili – na rozdíl od ostatních charismatických komunit jedou hodně po vlastní linii a s hnutím charismatické obnovy nespolupracují (před lety záměrně, dnes už asi spíše ze zvyku). Ve východních Čechách působí komunita Milost, původem ze Slovenska, ale spíše na úrovni dvou farností. V Budějovicích zase společenství ICHTYS. Jestli jsem na někoho zapomněla, tak ať prominou.

Většina příslušníků vašeho hnutí nadále zůstává ve své církvi, avšak velmi časté jsou ekumenické kontakty napříč církvemi. Jaká je přesně nynější situace?

Ekumenismus nějak k Obnově vždycky patřil, už léta třeba bývá alespoň jeden z řečníků Konference z jiné církve než katolické – právě proto, aby si lidé zvykali, že „i za plotem“ jsou lidé, kteří žijí s Bohem a mají nám co říct. Mnozí křesťané jiných církví také jezdí na naši Konferenci jako účastníci, a jen výjimečně jsem se setkala s tím, že by je něco na našich projevech či učení pohoršilo.
Jinak ekumenismus vždycky nejvíc kvetl díky osobním přátelstvím a spontánní společné modlitbě a službě. To se děje pořád, ale právě proto přesnou situaci nikdo přesně nezmapuje (oni totiž katoličtí charismatici nejdou okroužkovat, s tím vždycky byla potíž)...

Letos se uskuteční již 18. ročník katolické charismatické konference. Co je hlavní myšlenkou konference? Kdy a kde se bude konat?

Mottem je „Jestliže já, Pán a Mistr, umyl jsem vám nohy…“(Jn 13,14), takže téma služby. Nechat si posloužit Kristem, tím to začíná - a tak se nechat uschopnit a povolat ke službě Jemu v bližních. Budeme se hodně zamýšlet nad tímto evangeliem, ale chceme se nechat inspirovat i těmi, kdo nějak konkrétně v církvi a mimo ni slouží. Proto bude řeč o službě lidem s postižením (Petr Hejl), ale i o službě manželstvím v krizi (Dr. Zeman), o potírání organizovaného zločinu – drog (Jiří Komorous), o přímluvné modlitbě. Rovněž o tom, jak si život a službu prakticky uspořádat, abychom se nezničili (Time management – Roman Čiviš) nebo o zdravých hranicích ve službě druhým (moje téma). Tam půjde právě o to, že křesťan není nadčlověk, nemůže jen dávat a dávat, aniž by skončil jako vyždímaný citrón; to ale Božím záměrem není.

Charismatická konference 2005

Jsou návštěvníky nutně jen charismatici, nebo i lidé, kteří k vám přímo nepatří? Jaká je návštěvnost?

Návštěvnost stále vzrůstá, bývala ke dvěma tisícům, ale letos bylo ve špičce více než tři tisíce lidí (také proto jsme se museli přesunout do Brna na Výstaviště, abychom se neušlapali a v malé hale neudusili). Zhruba polovina lidí přijíždí poprvé a nemá předchozí zkušenost s Obnovou jako hnutím ani s tzv. křtem v Duchu nebo s používáním charismat. Přijedou buď ze zvědavosti, nebo na pozvání někoho z blízkých či po poslechu některé nahrávky, která je zaujala. Nemalá část lidí si to bere jako část rodinné dovolené, protože běží i paralelní dětská konference. Co se týče věku – od nemluvňat po důchodce, žádná generace výrazně nechybí. Je to náročné pro přípravu programu, ale kupodivu si asi každý najde „to svoje“.

Stává se, že by byl průběh konference narušován, např. někým, kdo s vaší vírou upřímně nesouhlasí?

„Konferenci si rozvracet nedáme!!!“ Snad ani ne… Kupodivu kdo nás fakt nemusí, bývají jedinci, kteří přímou zkušenost s Obnovou nemají. Buď skrze převzaté předsudky nebo skrze špatnou zkušenost s nějakým „charo-puberťákem“ či společenstvím v duchovní pubertě si vytvořili svou zápornou představu a drží se od nás tak daleko, že nemůže nastat korektivní zkušenost. Prvonávštěvníci bývají většinou spíše překvapeni tím, jak pohodové a normální společenství věřících lidí tu najdou, jak nenásilné, a přitom hluboké mohou být společné modlitby v tolika lidech – což by podle kolujících řečí o nebezpečných extaticích a fanaticích nečekali.
Občas se vyskytne problém, že se mezi účastníky vloudí příslušníci nějakých sekt (tím nemyslím křesťany jiných denominací), aby ve velkém množství lidí mohli udat své propagační materiály apod. Většinou jsou ale brzy identifikováni a zneškodněni.

 

Co je prioritou Charismatiků číslo jedna do budoucnosti?

Tohle hnutí nezaložil žádný člověk, nevzniklo nejprve jako něčí myšlenka či projekt – proto kdybychom to vzali příliš pevně do rukou, asi bychom neudělali dobře. Jistě ale mohu říct, že jedna z priorit zůstává pořád stejná: Jak to říká jeden z našich zralejších vedoucích, jde o to, abychom jenom neprocházeli Obnovou, ale aby Obnova prošla námi. Abychom nepatřili k Obnově tím, že máme na tričku holubičku nebo citát z Písma, nebo dokonce že se při modlitbě klátíme jako třtina ve větru, to jsou podružnosti; důležité je, abychom Bohu dovolili vychovat z nás skutečně své děti hodné toho jména. To je pak totiž vidět i bez speciálních triček nebo gest.

První část rozhovoru najdete zde

Foto: Webové stránky Charismatické obnovy (www.cho.cz)