Týdeník Przekrój neboli Průřez přinesl v březnu reportáž o těžkém životě ateisty v Polsku. "U nás je ateista zrádce, komunista a vrah, protože je přívržencem potratů a eutanazie," píše magazín. "Bez svědomí a zásad. Jaké by asi mohl mít, když nevěří v boha? Ateisté tu zkrátka nemají lehký život."
Katolický hodnotový systém je jediný možný a nemá alternativu, prohlásil prezident Lech Kaczyňski. Poláci bez vyznání se ve vlastní zemi cítí jako občané druhé kategorie. Ještě hůře - tak se s nimi i zachází. Polák má být katolíkem, ateismus vyjadřuje nespokojenost a odpor. Vystoupit z církve znamená přejít na druhou stranu barikády.
Stalo se to i jistému Robertovi, který se rozhádal s matkou, protože zpřetrhal svazky s církví. Ale cítí úlevu, že si vybral. Ve svém internetovém obchodu nabízí trička a hrnky s piktogramem nouzového východu z kostela či křižovatky jako symbolem, že sice převládá jednosměrná hlavní cesta, ale lze z ní sejít. V prosinci 46 poslanců navrhlo vyhlásit Ježíše Krista králem Polska. "Ježíšova korunovace? To je vtip. Takové nápady zesměšňují církev," míní právník a novinář Mariusz Agnosiewicz, ateista do morku kostí, na jehož internetový portál se denně podívá na 20 000 lidí. Opravdový ateista necítí potřebu vyjadřovat se k záležitostem věřících. V Polsku si však takovou lhostejnost může dovolit leda tak ohledně krále Ježíše.
Kresba: Przekrój
Německo, Rakousko, Irsko a Španělsko jsou země, v nichž je odluka církev od státu jen částečná. Systémově katolické jsou Malta, Andorra, Lichtenštejnsko a Monako. Protestantské Dánsko, Norsko, Island. A úředně pravoslavné jsou Řecko a Kypr. "Ale nikde se nevěřícím nevede tak špatně jako v Polsku," tvrdí Agnosiewicz. Musel dva roky bojovat, než mu loni v říjnu soud zaregistroval Polské sdružení racionalistů. Říjen 2006 byl vůbec zajímavý: učitelé v Lodži se učili rozpoznat zlé duchy od biskupského exorcisty. Náměstek ministra školství označil evoluční teorii za lež, protože prý nepochází z opice. Ministr školství Roman Giertych, který Darwinovi taky nevěří, ohlásil debatu o učebnicích biologie. Jeho otec, europoslanec Maciej Giertych, přesvědčoval o potřebě vyučovat o stvoření člověka a vesmíru Bohem, jak se píše v Bibli. "Školy nemůže řídit někdo, kdo nečte nic jiného než katechismus," zlobí se Czeslaw Janik ze sdružení Neutrum. To vzniklo v reakci na návrat náboženství do škol.
V Polsku je podle statistik 93 až 97 % katolíků. Ale na nedělní mše jich chodí polovička, místy třetina, každý pátý nevěří v nebe, každý druhý v peklo a 19 ze 100 se ani nemodlí. Pawel Borecki z varšavské univerzity odhaduje, že v Polsku žijí alespoň tři miliony ateistů. "Ústava je pro ně výhodná jen v preambuli. V dalších článcích nezaručuje lidem bez vyznání stejná práva jako členům církví," míní. "Stát finančně podporuje náboženské obce, ale jiné spolky se netěší takovému zvýhodnění. Ústava a zákon o osvětě zaručují ve školách pouze výuku náboženství, o jiném světonázoru mlčí." Když se Zbigniew Kaczmarek, taxikář z Olecka, začal zajímat o kříž na márnici postavené za peníze obce, dozvěděl se, že 98,85 procent obyvatel obce jsou katolického vyznání. Zašel na faru, aby vystoupil z církve. "Farář o tom nechtěl ani slyšet a řekl, že jsem blázen. To mě rozzlobilo," říká Kaczmarek. Obrátil se i na soudy a média a po něm následovala místní učitelka. "Poradil jsem jí, co a jak. Za dva týdny to bylo hotové," prozrazuje.
V listopadu 2005 se na dvou internetových serverech objevily rady, jak vystoupit z církve i se vzory dokumentů. Týdeník Niedziela psal o "řízeném útoku zorganizovaném diverzními proticírkevními centry". Tiskopisy si měsíčně kopíruje 3000 lidí. Ale Zalecki nečeká masové odchody. "To jsou jen gesta. Ateisti u nás dávno žijí jako katolíci a katolíci jako ateisti. V běžném životě se neliší," říká. Rozdíly se projevují ve chvílích, kdy je třeba být pro či proti. "V Elku chodily před dům naší kandidátky růžencové skupiny. Bylo nepříjemné slyšet od branky modlitby a kostelní písně," říká Teresa Jakubowská z antiklerikálního seskupení Racja. "Párkrát mi rozbili okna a párkrát mě ztloukli. Pachatele policie nevypátrala," říká její kolega Stanislaw Gesicki. Marně se dožadoval odstranění křížů z volebních místností. Andrzej Dominiczak je přesvědčen o diskriminaci ateistů. Vadí mu, že lékař smí kvůli náboženskému přesvědčení odmítnout prenatální vyšetření či soudce rozvod. Zalecki předvídá, že se i v Polsku víra zprivatizuje. "Kostel přestane být ukazatelem cesty životem a začne být místem poskytování služeb. Buď je využijeme, anebo si to uspořádáme jinak," uzavírá.
Rostislav Matulík spolupracuje s Českým rozhlasem 6 (www.rozhlas.cz/cro6). Je redaktorem zahraniční rubriky deníku Právo.
(Magazín Przekrój je známý svým liberálním zaměřením a kritickými vyjádřeními vůči církvi, pozn. red.)