Jmenování dalších sedmi kardinálů papežem překvapilo snad úplně všechny. A nejvíce možná předsedu Německé biskupské konference Karla Lehmanna. Podle některých zdrojů ani kardinálem nechtěl být. Němci si ale zanadávali - a do týdne byl Lehmann kardinálem.

Možná ale, že zde není kauzální závislost. Papež přece řekl, že ta jména nosil v srdci již při jmenování "první várky". Čekal tedy na něco? Na to, jak Němci (v Lehmannově případě) zareagují?

Překvapením je rozhodně ona rychlost. Kéž by se tak v Katolické církvi děly všechny věci takto rychle! Něco se někde stane do týdne na to ve Vatikáně adekvátně zareagují. Reakce na nižší úrovni by se pak musela počítat na hodiny.

I když, možná se už do tohoto stavu dostáváme. Příkladem nám jde starý, unavený, nemocný papež. Když to zvládne takto rychle on, měli bychom my mladší kmitat o to rychleji. Na teologických fakultách by se měl začít vyučovat Just In Time managment. :-)

Je dobré, že církev je tak rychlá, že už na ni nestačí reagovat ani on-line média.