Je starý přes 900 let a pyšní se jedněmi z nejstarších křesťanských fresek na Blízkém východě. Syrský klášter Mar Músá by asi nejspíš dávno upadl v zapomnění, nebýt vytrvalosti italského kněze, který je nadšeným přívržencem dialogu mezi islámem a křesťanstvím, napsala agentura AFP.

Klášter Mar Músá Habaší (svatého Mojžíše etiopského), který leží severně od 1300 metrů vysokého pohoří Kalamún, byl opuštěn od roku 1831. Jednoho večera roku 1982 jej ale objevil mladý Ital Paolo Dall'Oglio a hned se do tohoto místa zamiloval.

"Do kláštera jsem přicházel až k večeru. Byly to naprosté ruiny Ale klášterní ženské fresky mě naprosto uchvátily," vypráví. A právě tehdy se rozhodl zasvětit život obnově kláštera, který leží v poušti asi 80 kilometrů severně od Damašku. O dva roky později se stal knězem římskokatolické církve syrského ritu a na jeho popud začala řada arabských i evropských dobrovolníků s rekonstrukcí kláštera, postaveného v roce 1058, i jeho nádherných fresek. Fresky, které pocházejí z 11. až 13. století, již nyní září originální krásou díky italsko-syrské restaurátorské škole, jež byla financována Evropskou unií.

"Nejúchvatnější freska znázorňuje Poslední soud," říká mladý ortodoxní mnich Dima z města Homs ve středu země.

V roce 1991 dostal otec Paolo od místních křesťanských autorit povolení založit v klášteře církevní komunitu. Brzy se zde objevilo mnoho mužů i žen, nejvíce syrských křesťanů. Novice přijímá do kláštera mnich Húda, zastánce melchitského (řeckokatolického) směru, původním povoláním zemědělský inženýr z Damašku. V klášteře jsou podle otce Paola vyznávána tři základní pravidla: "život v modlitbách, manuální práce a pohostinnost bez podmínek". Je zde knihovna s asi 10.000 svazky a pravidelně jsou organizovány mezináboženské semináře.

Návštěvníka nejvíce zaujme otevřenost křesťanského kláštera vůči islámu - například modlitby se slouží dvakrát denně v arabštině, arabské jsou i různé nadpisy a v klášteře se používá islámský kalendář.

Klášterní rukopisy "dokazují, že i katolická církev dříve žila v míru a shodě s arabsko-muslimským prostředí", říká otec Paolo, který se sám představuje jako "extremista ve sbližování islámu s křesťanstvím". Proto se také před vstupem do kláštera zouvá, jak se to činí před vstupem do mešity. Otec Paolo je přesvědčen, že "křesťanský klášter v blízkovýchodní poušti přispívá k duchovnímu tajemství muslimského světa".