Vždycky mě velmi zajímalo, co si myslí (a také cítí) druzí lidé. Současně s tím jsem zažíval, jak je to obtížné zjistit. I tehdy, když to neznemožňují vnější překážky (čas, chybějící prostor, míjení se atd.), je tu několik těžkých překážek vnitřních. A to na obou stranách: tomu druhému může chybět ochota mi něco vnitřního sdělit, může mu také chybět schopnost mi to sdělit – ať už proto, že se mu „nedostává slov“ nebo odvahy mi něco podstatného o sobě „tváří v tvář“ svěřit. Mně pak může chybět dostatek vnitřní připravenosti nejen ke skutečnému naslouchání, ale i k tomu svěření se druhého skutečně přijmout.

Zásadní průlom pak z mého hlediska do možností „opravdu se dozvědět“ přinesl internet. Můj následující příspěvek má být dokladem toho, že navzdory všem známým neduhům internetové komunikace se tu skutečně tomu, kdo se zajímá o to, jak druzí „vidí svět“ – a to i svět víry – nabízí silný spojenec. Silný jak v rozsahu možností, tak v hloubce setkání. Svědectví – to je také základní žánr, na němž je můj příspěvek postavený. To určuje i meze jeho možností. Návštěvnost křesťanských diskusních internetových stránek.

Vést debatu o víře je samozřejmě možné na internetu všude možně. Já jsem ji například několik měsíců a dost intenzivně začal nejprve vést na diskusním fóru ODS. Časem odtud vzešlo mimořádně zajímavé polouzavřené diskusní fórum Hledání, kde několik desítek lidí různého přesvědčení (křesťan jsem tam byl zpočátku jenom já) velmi otevřeně a upřímně debatovalo o duchovním životě. Já jsem si odtud – mimo jiné – „odnesl“ několik kvalitních vztahů. Přesto se soustředím na křesťansky orientované portály, protože tam je přece jenom větší šance k tomu, že se debata povede stylem, který bude pro účastníky přínosný.

Tématika internetových diskusí
Naprosto nejrozsáhlejší debata se vede na ChristNetu. Od té doby tam bylo vytvořeno 3 752 témat v tématických kategoriích Teologie, Společnost, Povídáme si a Vzkazy. Zhruba 1/3 témat je zakládána na první pohled ze skutečného zájmu dobrat se hlubšího poznání – a to jak v záležitostech týkajících se spíše „teorie“, tak i vlastního duchovního života. Významnými frekventovanými (a stále se opakujícími) tématy jsou ta, která se zabývají samotnou skutečností Boha, Ježíšovou identitou a jeho obětí skutečností utrpení a „pokaženosti stvoření“, svobodou a závazností mravních norem (problematikou ekumeny včetně mezináboženského dialogu. Zvláštní postavení pak mají dvě tématické oblasti postavení a život kněží a oblast sexuality.

Celkově je možno říci, že na ChristNetu se za osm let fungování diskusního fóra nashromáždily tisíce kvalitních příspěvků k tématům, jež mají svou nezpochybnitelnou významnost, a že pečlivá analýza by vytěžila odtud velmi cenné podněty pro evangelizaci.

Dalším portálem, který je hojně navštěvovaný a kde se vede debata, je Katolik.cz. Tam ovšem není debata organizována tím (velmi volným) způsobem jako na ChristNetu, ale odvíjí se od odpovědí, které na zaslané dotazy dávají tři až čtyři kněží, kteří s tímto portálem spolupracují.

Třetím z portálů, který jsem zařadil do našeho sledování, je protestantský Grano Salis. Ten vyrůstá ze zázemí převládající protestantské orientace. Debata na něm se nedá co do rozsahu i obsahu srovnávat s tou, která probíhá na ChristNetu, ani na Katoliku.

Debatovat bylo možné i na internetových stránkách věnovaných Katolickému týdeníku. Rozsáhlé debaty byly na www.katyd.cz koncem roku 2004 zrušeny a otevřeny až v roce 2007. V diskusi se ještě vyskytlo téma „Sex a čistota“, které bylo mimořádně navštěvováno, bohužel i těmi, kteří jej zneužívali k příspěvkům, kvůli nimž se redaktor diskusí rozhodl téma vyřadit.

Diskutovat lze i portálu komise mládeže při ČBK – Signaly.cz (vyžaduje se však osobní registrace –pozn. red.).

Článek byl redakčně krácen, celý text je k dispozici v nově vydané studii Vyšší odborné školy publicistiky pod názvem „Média, kultura a náboženství“. Publikace obsahuje i příspěvky dalších autoru (např. Josefa Beránka, Jiřího Hanuše, Tomáše Ježka, Aleše Opatrného, Martina C. Putny nebo Rudolfa Vevody)

Pokračování věnované některým patologickým jevům, které provázejí internetové diskuze i tzv. "chvílím pravdy "- tedy přínosným až existenciálním setkáním po "síti" naleznete zde.