Americký prezident George Bush opakovaně zdůrazňoval, že islámští extremisté opovrhují západní demokracií a svobodou - rozsáhlá studie amerického Gallupova ústavu však podle agentury DPA naznačuje, že je tomu právě naopak. "Není to tak, že sympatizanti terorismu nenávidí naši svobodu, oni naši svobodu chtějí," shrnuje manažerka Gallupova ústavu a spoluautorka studie Dalia Mogahedová.

Studie "Kdo mluví za islám? - Co si miliarda muslimů skutečně myslí" přináší dobrou zprávu; jen sedm procent muslimů může být podle ní zařazeno do kategorie "politicky radikálních", kteří ospravedlňují teroristické útoky z 11. září 2001. Naproti tomu 93 procent dotázaných tvoří podle Gallupova ústavu "politicky umírnění".

Výsledky studie vycházejí z projektu, v jehož rámci bylo v minulých letech dotázáno 50.000 muslimů ve více než 35 převážně islámských zemích. Podle Gallupova ústavu jde o vůbec nejobsáhlejší studii, jaká kdy byla uskutečněna v islámském světě. A její výsledky zpochybňují řadu zažitých myšlenkových modelů.

"Oproti rozšířené domněnce, že extremisté zaujímají protidemokratické postoje", zdůraznila polovina z nich, že se přimlouvá za "více politické demokracie". A co více: na otázku, co na Západě nejvíce obdivují, uvedli političtí radikálové na prvním místě "technologie" - už na druhém ale "západní hodnotový systém" následovaný "čestným politickým systémem, demokracií a lidskými právy".

Avšak hluboká skepse vládne ohledně toho, zda USA skutečně sledují cíl přivést demokracii do islámského světa. Věří tomu jen polovina všech dotázaných muslimů. Autoři studie v tom vidí důsledek toho, že USA celá desetiletá podporovaly nedemokratické a autoritativní režimy. Jen 24 procent Egypťanů a Jordánců a dokonce pouhých 14 procent Turků věří Spojeným státům, že se zasazují o demokracii v islámském světě.

"Přestože v muslimských zemích je jen zřídka demokracie, oceňují mnozí muslimové řadu demokratických principů," k takovému závěru dospěli autoři studie John Esposito a Mogahedová. "Obecně nevidí muslimové rozpor mezi demokratickými hodnotami a náboženskými principy." Respondenti vytrvale zdůrazňují význam islámu pro svou společnost. "Muslimové sice usilují o svobodu a demokracii, nikoliv ale o demokracii definovanou a vnucenou Spojenými státy," soudí Esposito.

A další, pro laiky neočekávaný výsledek: 85 procent všech dotázaných v Íránu, 90 procent v Indonésii a 61 procent v Saúdské Arábii se vyslovilo pro rovná práva mužů a žen. V realitě těchto zemí jsou na tom ovšem ženy mnohem hůře.

Velmi rozšířené jsou obavy z údajných plánů USA na ovládnutí islámského světa. Za agresivní mocnost považuje Spojené státy 81 procent dotázaných radikálů a 67 procent politicky umírněných muslimů. Pro srovnání například Německo stejně ohodnotilo jen devět procent radikálních muslimů.

Vlastnosti a atributy, které jsou nejčastěji spojovány s USA, jsou bezohlednost, hospodářský a technologický pokrok, agresivita a morální dekadence.