Tisíce lidí již nyní chybí na méně placených místech. Nedostatek sester, zedníků nebo řidičů autobusů je řešen náborem nových pracovníků ze zemí z východní Evropy nebo Asie a to hned z několika důvodů. Mezi ty nepodstatně patří důvody ekonomické, protože Češi už některé práce za mzdy na úrovni životního minima dělat nebudou. Pokud je tak v některém ze států Evropy zvýšený nárůst počtu obyvatel, je to dáno také příchodem nových lidí z různých koutů světa, kteří však kvůli svému sociálnímu postavení nejsou do majoritní společnosti integrováni, čímž je dán základ ghetizace a uzavřenosti komunit.

Stejný základ s křesťany, jiné pokračování
 Svět muslimů proudících do Evropy je v mnoha ohledech jiný. Snaha po udržení vlastní identity je motorem pro vytváření uzavřených komunit a silných gatekeeperů (strážců brány), kteří mají zabránit rychlé asimilaci.

Pohledem do okolních zemí je patrné, že islám je daleko více integrujícím a progresivnějším prvkem jak křesťanství. Paralela by se dala hledat i v historii křesťanství, kdy jako prvotní křesťané utvářejí silné komunity držící při sobě snažící se udržet svou víru a kulturu.

Podobně jako židé a křesťané uctívají muslimové jednoho Boha označovaného jako Alláh. Mohammad je považován za posledního z proroků, z nichž první byl Adam, pak Noe, Mojžíš, David, Abraham, ale i Ježíš Nazaretský, u kterého však nevěří na ukřižování a zmrtvýchvstání. Svůj původ pak odvozují od praotce Abraháma a jeho syna Ismaíla, který dal prazáklad novému kmenu.

Čímž se však islámský svět výrazně liší od světa křesťanského, je fakt, že křesťané a židé byli a jsou muslimi na „svém“ území tolerováni v náboženské rovině, nikoliv však v rovině politické. Dodnes v tradičních muslimských státech nenajdete křesťanské chrámy a veřejné přihlášení se ke křesťanství je v těchto státech velice problematickým krokem.

Fundamentalistický „džihád“
Po teroristických útocích v USA ze dne 11. září 2000 se začalo v médiích stále více skloňovat negativně zabarvené slovo „džihád“ znamenající v překladu „úsilí“ ve jménu Božím, které může mít rozměr osobní nebo věroučný. Osobní se jmenuje tzv. velký džihád je snahou muslima o zachování vlastní mravnosti, malý džihád je pak obranou proti těm, kteří na něj útočí.

Někteří radikálně orientovaní muslimové a s nimi i proamerická média si po teroristických útocích zjednodušila pojem „džihád“ pouze na svatou válku proti „nevěřící“ nebo západnímu světu, což je však považováno za výklad pouze fundamentalistický, a pouze i malé skupiny muslimů stále aktuální.

Největším problémem pro současný islám tak zůstává učení, že sebevražda je zakázaná. Sebevražda ve ve jménu Boha je brána za mučednictví a zaručuje tak okamžitý vstup do nebe. To ročně vede ve světě stovky lidí k sebevražedným atentátům, které dlouhodobě devalvují islám jako náboženství spojené s terorismem a smrtí.

Islámský svět se mění
Islámský svět a jeho vztah k demokratikým hodnotám se v posledních letech výrazně mění. To dokazují i výsledky Gallupova institutu, který oslovil 50.000 respondentů v muslimských zemích.

„Přestože v muslimských zemích je jen zřídka demokracie, oceňují mnozí muslimové řadu demokratických principů," k takovému závěru dospěli autoři studie John Esposito a Mogahedová. „Obecně nevidí muslimové rozpor mezi demokratickými hodnotami a náboženskými principy." Respondenti vytrvale zdůrazňují význam islámu pro svou společnost. "Muslimové sice usilují o svobodu a demokracii, nikoliv ale o demokracii definovanou a vnucenou Spojenými státy," soudí Esposito.

A další, pro laiky neočekávaný výsledek: 85 procent všech dotázaných v Íránu, 90 procent v Indonésii a 61 procent v Saúdské Arábii se vyslovilo pro rovná práva mužů a žen. V realitě těchto zemí jsou na tom ovšem ženy mnohem hůře.

Je však třeba dodat, že v muslimském světě existují velmi rozšířené obavy z údajných plánů USA na ovládnutí islámského světa. Za agresivní mocnost považuje Spojené státy 81 procent dotázaných radikálů a 67 procent politicky umírněných muslimů. Pro srovnání například Německo stejně ohodnotilo jen devět procent radikálních muslimů.

Článek vznikl za použití zpravodajství ChristNet.eu.