Křesťané v Kataru mají od poloviny března svůj první kostel, stejně jako jejich bratři ve víře, kteří se již mohou modlit ve svých kostech v dalších zemích Perského zálivu, s výjimkou Saúdské Arábie, napsala agentura AFP. Saúdská Arábie, kde jsou dvě hlavní svatá místa islámu, praktikování každého jiného náboženství zakazuje, ale v Bahrajnu, ve Spojených arabských emirátech, v Kuvajtu a v Ománu chrámy navštěvují statisíce cizinců, kteří zde trvale žijí, a v některých případech i malé místní komunity. První z pěti katolických kostelů, které mají být v Kataru ještě postaveny, vysvětil 15. března zástupce Vatikánu. Přestože se Katar přiklání k vahhábismu, striktní doktríně islámu rozšířené především v sousední Saúdské Arábii, v posledním desetiletí se otevřel i jiným vyznáním.

Nový kostel v Kataru

"Bahrajn má první kostel v oblasti Perského zálivu, který v roce 1906 založili anglikánští misionáři ze Spojených států," vysvětluje s hrdostí sekretář anglikánské církve Júsuf Hajdar. V Bahrajnu žije tisícovka křesťanských občanů, mezi nimiž je i žena, členka Poradní rady Madžlis aš-Šúrá, jejíž členy vybírá král. Stejně jako v jiných zemích Perského zálivu i zde kostely navštěvují západní cizinci, kteří tu žijí, a také Asijci a Arabové pracující v regionu bohatém na ropu. V Kuvajtu je desítka kostelů, včetně nedávno restaurovaného chrámového komplexu v centru metropole. Mezi jedním milionem Kuvajťanů je sice jen stěží 200 křesťanů, většinou iráckého či palestinského původu, ale v zemi je i 350 až 400 tisíc křesťanů ze zahraničí - z Indie, Egypta, Libanonu a ze Západu. Stížnosti křesťanů, kteří si musejí pronajímat soukromé domy, aby si v nich zřídili svatostánky, vedly kuvajtskou vládu k tomu, aby před třemi lety vyčlenila dva velké pozemky na výstavbu nových kostelů, projekt však zablokovali muslimští poslanci a členové městské rady.

Ve Spojených arabských emirátech, které vyzdvihují svou náboženskou toleranci a kulturní rozmanitost, je několik kostelů, které navštěvují statisíce věřících, kteří zde žijí, zejména Filipínců, Indů a Arabů. Otevření prvního kostela v Kataru svědčí o pokroku směrem k větší náboženské toleranci v oblasti Perského zálivu, soudí katolický farář pro Dubaj a některé další emiráty François Kusajví, který slouží mši v arabštině a francouzštině. V emirátech, v nichž koncem roku 2006 žilo 5,6 milionu obyvatel, z nichž jen 15,4 procenta tvoří obyvatelé původní, je zapotřebí více kostelů, aby bylo možno reagovat na rostoucí počet věřících, zdůrazňuje libanonský farář. Katolíci, jichž je v emirátech mezi křesťany nejvíce, mají sedm kostelů, uvádí chrám Panny Marie v Dubaji, kam každý týden směřují tisíce věřících, z nichž se někteří musejí účastnit mše ze dvora umístěného proti mešitě. V Dubaji je rovněž anglikánský kostel, a další kostel koptské pravoslavné církve, byl v roce 2007 otevřen v Abú Zabí. V Ománu, kde většinu křesťanského společenství tvoří indičtí katolíci, mají desetitisíce cizinců, katolíků, protestantů a pravoslavných, své vlastní svatostánky, zdůrazňuje reverend Michael Bos, americký protestantský pastor.

Rostislav Matulík je spolupracovníkem Českého rozhlasu 6 (www.cro6.cz)

Foto: AP