"Jsme přesvědčeni, že to je útočiště prvních křesťanů. Mohlo se zde scházet oněch sedmdesát Ježíšových učedníků, kteří podle Nového zákona nepatřili ke kruhu dvanácti apoštolů, ale byli Ježíšovi velmi blízcí," řekl deníku Jordan Times Abdul Kádir Husajn, šéf Archeologického ústavu v Rihábu.
V podzemním chrámu se totiž dochovala právě mozaika se symbolem 70 učedníků. Ti podle badatelů prchli před pronásledováním z Jeruzaléma a nalezli útočiště v severním Jordánsku. Podle předběžných spekulací zde dokonce mohla vzniknout tajná skupina Kristových následovníků, která opustila život v podzemní církvi až ve čtvrtém století, kdy Římské impérium prohlásilo křesťanství za státní kult. Archeologové nalezli v podzemí mimo jiné kamenné sedačky pro kněží a kruhový prostor, kde pravděpodobně stál oltář. Nechyběl ani tunel, který mohl vést ke zdroji vody.
Objev v Rihábu, kde v průběhu dějin stálo okolo třicítky kostelů, nicméně vyvolal v odborných kruzích rozporuplnou reakci. Podle některých expertů jde o obyčejnou snahu propagovat jordánský turistický ruch. Husajn podle nich příliš zdůrazňoval tradici, podle níž Riháb navštívil Ježíš i Panna Marie. Řecký pravoslavný biskup, archimandrita Nektarios nicméně objev přivítal s tím, že jde o "významnou událost pro všechny křesťany světa".
Nárok na objev nejstaršího známého kostela si dosud činili izraelští archeologové, kteří v roce 2005 objevili v areálu přísně střežené věznice v Megiddu zbytky chrámu ze třetího století. Vězni tam odkryli mozaiky s pradávným křesťanským symbolem ryby.
Foto: EPA/Independent
Autor je spolupracovníkem Českého rozhlasu 6 (www.rozhlas,cz/cro6)
