Místopředseda sněmovny Jan Kasal (KDU-ČSL) a další členové dočasné parlamentní komise, která má řešit majetkové vypořádání mezi státem a církvemi, budou ve středu informovat představitele církví o závěrech své práce. "Zeptáme se také na názor, jak dál. Z mého pohledu už nemá komise co dělat, všechny připomínky už jsme s pomocí různých institucí vysvětlili," řekl Kasal ČTK. Ještě do konce března chce o závěrech komise informovat sněmovnu, poslední setkání před vypršením mandátu má komise naplánováno na 19. března.

Plány, jak hodlají naložit s finančními náhradami v případě vyrovnání, zástupci čtyř českých církví předložili komisi v první polovině února. Sociální demokraté, kteří patří mezi odpůrce návrhu zákona o majetkovém vyrovnání, však tehdy uvedli, že plány církví nejsou jasné. Ve středu bude ČSSD na schůzce se zástupci České biskupské konference a Ekumenické rady církví reprezentovat jihomoravský hejtman Michal Hašek, za ODS přijde poslanec Marek Benda, jako pozorovatelé budou vystupovat ministr kultury Václav Jehlička a jeho náměstek Jaromír Talíř, oba KDU-ČSL.

Kabinet chce vrátit církvím zhruba třetinu majetku zabaveného po roce 1948 církevním řádům, zbytek by měla nahradit finanční částka ve výši 83 miliard korun. I s úrokem by to bylo za 60 let celkem asi 270 miliard korun. Vládní normu v její současné podobě odmítá opozice i tři poslanci ODS v čele s Vlastimilem Tlustým, podle nich by měl stát církvím uhradit 62 namísto 83 miliard korun. Celková suma, kterou by Česká republika za 60 let vyplatila, by tak prý činila nikoli 270 miliard, ale 204 miliard korun. Parlamentní komise konzultovala Tlustého výhrady s bankéři a akademiky zabývajícími se hospodářstvím. Zda byly jeho připomínky vypořádány, odmítl dnes Tlustý ČTK říct. "Neřeknu vůbec nic, nevím, co bude dál," uvedl.

Podle místopředsedy ČSSD Bohuslava Sobotky je navržená částka vysoká a jeho strana se chce dostat k nižší, přijatelné pro daňového poplatníka. "Dosavadní návrh vlády je příliš vysoký vzhledem k finanční situaci státu uprostřed dopadu světové finanční hospodářské krize. Je důležité, jestli církve po dohodě přijmou určitá omezení těchto finančních prostředků tak, aby sloužily k obecně prospěšným cílům v sociální, zdravotní a školské oblasti," uvedl Sobotka v únoru, zároveň připustil, že církve mají nárok na napravení majetkovými křivd.

Počet církví, na jejich činnost přispívá stát, se od roku 2012 zřejmě výrazně rozšíří. Uplyne totiž desetiletá lhůta, po kterou musí být na základě zákona z roku 2002 náboženské společenství registrováno. V současné době financuje stát 17 církví, z nových by na státní peníze nyní dosáhlo dalších devět. Značnému nárůstu výdajů státu by proto podle ministerstva kultury zabránilo majetkové vyrovnání mezi státem a církvemi.