Parlamentní komise, která má do konce března pracovat na návrhu majetkového vyrovnání státu, podle předsedy Jana Kasala (KDU-ČSL) zodpověděla všechny otázky, které jí poslanci zadali. "Dokázala odpovědět, zda se má majetek vracet. Jednoznačně kladné stanovisko padlo také od právníků na dotaz, zda církve vůbec majetek vlastnily. (Poradenská společnost) Ernst and Young uvedla, že algoritmus výpočtu použitý v návrhu zákona je správný," řekl Kasal ČTK po středeční schůzce s představiteli církví.

Ještě do konce března chce o závěrech komise informovat sněmovnu, poslední setkání před vypršením mandátu má komise naplánováno na 19. března. "Pokud nikdo nepřinese nové argumenty, chci navrhnout závěrečnou zprávu komise, kterou přednesu sněmovně," uvedl s tím, že zástupce ČSSD Michal Hašek se z dnešní schůzky s členy České biskupské konference a Ekumenické rady církví omluvil kvůli nemoci.

Kabinet chce vrátit církvím zhruba třetinu majetku zabaveného po roce 1948 církevním řádům, zbytek by měla nahradit finanční částka ve výši 83 miliard korun. I s úrokem by to bylo za 60 let celkem asi 270 miliard korun.

Vládní normu v její současné podobě odmítá opozice i tři poslanci ODS v čele s Vlastimilem Tlustým, podle nich by měl stát církvím uhradit 62 namísto 83 miliard korun. Celková suma, kterou by Česká republika za 60 let vyplatila, by tak prý činila nikoli 270 miliard, ale 204 miliardy korun. I podle ČSSD je navržená částka vysoká.

Parlamentní komise spolupracovala s experty z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Ti zjistili, že stát dával v letech 1948 až 2007 církvím podstatně méně ze státního rozpočtu, než by církve získaly za 60 let ze svého majetku, kdyby jim nebyl odejmut. Rozdíl činí podle děkana fakulty Jiřího Schwarze více než 168 miliard korun.

Zároveň církevní komisi experti přednesli návrhy na dobu splácení majetkového vyrovnání. Podle ekonomů by se mělo splácet maximálně 20 let. Částka by ročně neměla přesáhnout 12 miliard korun, aby se nezatížil státní rozpočet. Doporučili proto zákonodárcům dvě varianty splácení na deset a dvacet let s pěti a dvouprocentní úrokovou sazbou. Pětiprocentní sazbu zvolili proto, že je v současnosti obvyklá u státních dluhopisů. Čím více zkracovali období splácení, tím příznivěji se vyvíjela částka pro státní rozpočet.

Při pomalé, dvacetileté variantě s pětiprocentním úrokem by částka ročně činila 8,160 miliardy korun a s dvouprocentním úrokem pak 6, 580 miliardy - tuto variantu považují ekonomové za nejvýhodnější z hlediska zátěže pro státní rozpočet. Zákonodárcům navrhli i rychlejší alternativu splácení, a to po dobu deseti let s dvouprocentní úrokovou sazbou.

"Za deset let díky úrokům přibude nejmenší částka. Nevýhodou bude pro církve desetileté přechodné období, po němž by skončilo přímé financování církví ze státního rozpočtu, proto se navrhla i varianta dvacetiletá," uvedl Schwarz.

Roční splátka vychází podle návrhu zákona na 4,275 miliardy korun a po dobu prvních 20 let by stát vyplácel ještě "přechodový" příspěvek.