Papež Benedikt XVI. zahajuje dnes osmidenní cestu do oblasti Blízkého východu, která ho zavede do Jordánska, Izraele a Palestiny. Kromě míst spjatých s křesťanskou tradicí navštíví ve dnech 8. až 15. května i jeruzalémský památník obětí holokaustu Vad Jašem, mešitu muslimského Skalního dómu a rovněž palestinský uprchlický tábor. Cestě, jež má přispět k posílení vztahů křesťanů s muslimy a židy, přikládá Vatikán mimořádný význam a sám papež ji označuje za "pouť míru".

Benediktova nynější blízkovýchodní návštěva sleduje historickou pouť jeho předchůdce Jana Pavla II., který v roce 2000 zavítal do stejných míst, včetně zastávek spojených s biblickou tradicí a Kristovým životem. Zatímco trasa obou papežských misí se v podstatě shoduje, situace, která je provází, se zásadně liší. Jan Pavel II. přijížděl v nadějné atmosféře směřující k usmiřování mezi katolickou církví, muslimy i židy, Benedikt XVI. naopak musí čelit z obou stran výtkám. Muslimy si znepřátelil výroky spojujícími proroka Mohameda s násilím, židy zase pobouřil, když sňal exkomunikaci z biskupa popírajícího holokaust.

Zkomplikovala se ale i politická situace na Blízkém východě. Mírová dohoda mezi Izraelem a Palestinci, která se v roce 2000 zdála být na dosah, se nyní ukazuje jako iluze. A jednu chvíli to dokonce vypadalo, že se Benediktova návštěva neuskuteční kvůli odporu Izraele. Počátkem roku během tehdejší izraelské vojenské ofenzivy totiž vatikánský kardinál prohlásil, že palestinské pásmo Gazy vypadá jako obrovský koncentrační tábor.

Vatikánský mluvčí Federico Lombardi nicméně označuje Benediktovu cestu za "znamení naděje" a sám papež se během středeční generální audience ve Vatikánu obrátil k Jordáncům, Izraelcům a Palestincům s ujištěním, že přichází jako "poutník míru".

Třídenní pobyt v Jordánsku je vůbec první návštěvou Benedikta jako papeže v arabské zemi. Na plánu je přijetí u krále Abdalláha II. a setkání s muslimskými duchovními předáky v největší mešitě v metropoli Ammánu. V pondělí 11. května odcestuje Benedikt XVI. do Izraele, který navštívil už třikrát, ale ještě před usednutím na papežský stolec. Tam může podle agentur čelit výtkám. Kromě záležitosti kolem "popírače holokaustu" biskupa Roberta Williamsona je takovým kritickým bodem osobnost papeže Pia XII. Toho některá místa v Izraeli obviňují, že během druhé světové války nedokázal zabránit nacistům ve vyvražďování evropských Židů.

Zatím v nedohlednu zůstávají i snahy Vatikánu dohodnout s Izraelem právní pozici tamějšího majetku katolické církve.

Přes veškerá nedorozumění čeká papeže v Izraeli přijetí prezidentem Šimonem Peresem a setká se i s jeruzalémskými rabíny a s premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Na programu je i schůzka s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem a papež se také vypraví do uprchlického tábora Aida, kde katolická charita spravuje dětskou nemocnici. Podle vatikánského zdroje je ale program na palestinských územích velmi rychlý, takže papež ve skutečnosti nepřijde s tamějšími obyvateli do většího kontaktu.

Kromě politických setkání zamíří Benedikt XVI. na Blízkém východě i do míst spjatých s křesťanskou vírou. V Jordánsku navštíví horu Nebo, kde podle tradice zemřel Mojžíš, na palestinském území se zastaví v Betlému, kde se narodil Ježíš, a v severním Izraeli zavítá do Nazaretu, kde Ježíš pobýval.