Premiér Fischer se se zástupci církví setkal velmi brzy po svém nástupu do úřadu, ještě před vyslovením důvěry vládě. Jaká byla praxe za bývalých premiérů?

U dřívějších premiérů taková praxe nebyla. K setkáním docházelo pouze tehdy, když bylo třeba projednat některé důležité otázky ve vztazích státu církví.


Co bylo obsahem jednání s premiérem?

Setkání rozhodně nebylo pouze zdvořilostní. Dotkli jsme se samozřejmě i choulostivého bodu hospodářského vyrovnání mezi státem a církvemi. Pan premiér je o této otázce je dobře informován. Hovořili jsme o spolupráci vlády a církví v oblasti hodnot a výchovy. Shodli jsme se v tom, že je třeba napřít síly v prevenci negativních společenských jevů a v boji proti antisemitismu, rasismu, politickému extremismu a xenofobii. Hovořili jsme také o možnostech dalších kontaktů v návaznosti na české předsednictví v EU.

Jan Fischer při jednání se zástupci církvi

Kde vidíte nejzávažnější neuralgické body ve vztazích mezi státem a církvemi?

Určitě ten největší balvan valíme společně již téměř dvacet let. Jedná se o hospodářskou samostatnost církví, která je spojena s vyrovnáním za zabavený majetek církví a zmírnění křivd minulosti, které se staly církvím v době komunismu. Bylo už na stole více než deset návrhů na řešení. Střídali se premiéři a ministři. Ten poslední, který se dostal nejdále, byl shozen ze stolu loni. Hospodářské zabezpečení se dnes stále řídí podle totalitního zákona z roku 1949. Jsme poslední postkomunistickou zemí, která nebyla schopna řešit a uzavřít staré hříchy komunistických krádeží a teroru.


Nastínil premiér Fischer svoji vizi pokračování vztahů mezi státem a církvemi, co nového chce do těchto vztahů přinést?

Premiér Fischer byl velmi vstřícný, o mnohém jako statistik informovaný. Jeho vláda si je vědoma limitu svého krátkodobého působení. Premiér je ochoten církvím naslouchat a pomáhat při řešení běžných problémů. Je také připraven využít nabídku církví pro vnášení civilizačních hodnot do diskuse v naší společnosti a ve výchově nových generací. Premiér si je vědom, že církve mohou být pomocí v zápase s antisemitismem, rasismem a politickým extremismem.


Setkání se zúčastnili reprezentanti katolíků, protestantů i židů. Vládne mezi všemi těmito skupinami věřících zásadní soulad v otázkách vztahů mezi státem a církvemi?

V současné době panuje velká shoda a spolupráce v řešení vztahů se státem. Církve i Federace židovských obcí postupují společně, konzultují a prožívají vzájemnou odpovědnost. Etické a hodnotové systémy Evropy přece vycházejí z židokřesťanských hodnot. Na nich je postavena naše civilizace a v mnohém i kultura.


Vidíte jako šéf střechové organizace protestantů problém v ratifikaci mezistátní smlouvy mezi ČR a Vatikánem?

O této otázce jsme dnes s premiérem nemluvili. Pro nás ale není smlouva ČR s Vatikánem problémem. Jsme si vědomi toho, že náš sekulární stát by po ratifikaci této smlouvy potom musel uzavřít podobné smlouvy s jednotlivými církvemi (tak jak tomu je například na Slovensku). V našem systému jsou všechny církve na jedné rovině. Co by bylo garantováno Katolické církvi, muselo by být garantováno i ostatním. Všem nám jde o kooperační model vztahů se státem.


Dáváte ještě šanci nedávno zamítnutému návrhu řešení majetkového narovnání mezi státem a církvemi?

Tento návrh nebyl odbornými a nezávislými expertízami zpochybněn, ale naopak potvrzen a dále upřesněn ve prospěch církví. Je to návrh na kterém se shodla bývalá vláda i všechny církve. Těžko nalézt lepší východisko. Samozřejmě modifikace řešení mohou být a dá se o nich jednat. Církve v tom vždy byly vstřícné. Těžko ale někdo může vymyslet něco lepšího. Předpokládám, že i nové zvolená vláda a sněmovna budou muset na tento návrh navázat.

Foto: webové stránky vlada.cz