Jak se díváte na roli církví v naší společnosti?

Církve a náboženské společnosti vnímám jako důležitou součást občanské společnosti. Vykonávají nejen prospěšné aktivity v oblasti charitativní, zdravotní, sociální a vzdělávací, ale vytvářejí také prostředí vzájemnosti, důvěry a pevného hodnotového zakotvení. Přispívají tak ke stabilitě společnosti i k různorodosti obsahu společenského života. Současnou finanční a ekonomickou krizi společně s rýsující se krizí ekologickou (globální oteplování, nedostatek přírodních zdrojů) nelze podle mého názoru řešit výhradně jako ekonomický problém. K řešení, které by vedlo k dlouhodobě udržitelnému rozvoji, je vedle ekonomických stimulů zapotřebí též změna smýšlení a konzumních návyků a celospolečenská debata o alternativních podobách individuálního i společenského života. Právě zde mohou různé duchovní tradice výrazným způsobem přispět k hledání hlubších zdrojů lidské solidarity, k obnově vědomí naší duchovní sounáležitosti s přírodou apod. Jsem přesvědčen, že bez znalosti zejména antického, židovského a křesťanského myšlenkového a kulturního dědictví nejsou také možné ani skutečné evropanství, ani smysluplná debata o budoucnosti EU.

Jaká je Vaše vize vztahů státu a církví do budoucna - je to kooperativní model, odluka, či jiné uspořádání?

Jednoznačně je to kooperativní model. Jsou oblasti jako např. památková péče, sociální služby nebo školství, kde si fungování bez vzájemné spolupráce představit nedovedu.

Co Vám nejvíce vadí na zamítnutém vládním návrhu zákona o majetkovém narovnání mezi státem a církvemi? Můžete stručně nastínit vlastní představu řešení?

Předně je třeba říci, že tento důležitý zákon nebyl před jeho vznikem projednáván s ČSSD. Ta se tedy nemohla spolupodílet na jeho finální podobě. Částka náhrad ze státního rozpočtu, která měla i s úroky vyšplhat během šedesáti let na neuvěřitelných 270 mld. Kč, se jeví v dnešní ekonomicky pohnuté době jako nereálná, dalo by se říci mimo dosah ekonomických možností státu. Zdála se nám i sporná některá ustanovení §5. Většina dotazů, např. ke způsobu výpočtu základní částky tj. 83 mld. Kč, nebyla vlastně nikdy uspokojivě zodpovězena. Tento zákon byl důvodně definitivně "pohřben" sněmovní komisí na jaře letošního roku.

ČSSD navrhuje částečné majetkové narovnání, které by mělo spočívat v kombinaci finanční náhrady, částečného průběžného financování církví a v omezeném rozsahu v naturálních restitucích (pozemky pod budovami či s budovami bezprostředně související).

Příjemcem finanční náhrady bude nově zřízená nadace, v jejíž správní radě zasednou zástupci jednotlivých církví a náboženských společností a zástupce státu. Prostředky nadace budou účelově omezeny zejména na výdaje kultové, sociální, zdravotní a vzdělávací. Dále bude s jednotlivými církvemi a náboženskými společnostmi uzavřena smlouva, která poskytne církvím a náboženským společnostem jistotu průběžného financování. Tato smlouva bude uzavřena na dobu třiceti let s možností opce na dobu dalších třiceti let. Mimo majetkové narovnání se chce ČSSD zasadit také o ratifikaci mezinárodní smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem.

V ČSSD před časem vznikla náboženská platforma. Jaké jsou její cíle a čím se aktuálně zabývá?

Tato křesťansko-sociální platforma je neformálním občanským seskupením členů i nečlenů ČSSD, kteří kladou důraz na ukotvení sociálnědemokratických snah v oblasti, jež přesahuje materiální zájmy každodenního života. V této oblasti nachází každá společnost jak hodnotové a mravní zdroje jak pro své další směřování, tak i perspektivu, ze které může svůj vývoj zpětně reflektovat. Jedním z důležitých činitelů utvářejících po staletí tuto životní sféru je i náboženství a intelektuální a kulturní dědictví s ním spojené.

Tato Platforma chce také, jak uvádějí její zakladatelé v Preambuli, ve veřejné diskusi vyzdvihovat z tohoto dědictví myšlenky, zkušenosti a postoje, které mohou obohatit ideje a hodnoty české demokratické levice, poměřovat ekonomický a politický život společnosti mravní zásadou, že člověk je cílem, nikoliv prostředkem a neméně přispívat k vzájemnému respektu, toleranci a výraznější spolupráci mezi ateisty, lidmi nábožensky nevyhraněnými a věřícími, stejně jako mezi lidmi různých náboženských přesvědčení.

(Platforma nedávno zveřejnila své webové stránky - www.sonapa.cz)

Média Vás časem jako premiéra sledovala při Vaší návštěvě husitských bohoslužeb a novináři si všimli Vašich pozoruhodných znalostí Bible. Co pro Vás znamená tato kniha? (Jednalo se o návštěvu husitských bohoslužeb poblíž Prahy na jaře 2006, referovala MfD).

Nejsem teolog a nechci se pouštět do výkladů Bible. Vím ale, že je jedním z pilířů evropské kultury. Kralická Bible, jeden z prvních evropských překladů Bible z originálu do národních jazyků, povzbuzovala celé generace našich předků. Bible si vážím i proto, že je plná sociální kritiky a poskytuje člověku podněty pro politickou práci. Chodím občas na bohoslužby Církve československé husitské. Svou víru nosím ve svém srdci, nepotřebuji o ní mluvit.

A na závěr dovolte otázku, kterou klademe v každém rozhovoru: Jak se díváte na osobnost Ježíše Krista?

Nejsme samozřejmě náboženskou stranou, naše tradice je sekulární, ale nic z toho, co Ježíš dělal a co říkal, není podle mého názoru v zásadním rozporu se světským humanismem. Sociální demokracie je stranou reálně humanistickou. Našimi členy i voliči jsou jak křesťané, tak také lidé bez vyznání.