Omšelá a tolikrát oprášená cesta
k tvým kamnům na dřevo,
s obyčejnou houbovou bramboračkou
a lívanci se skořicí a cukrem.
Krabice od banánů připomínající automobilové jízdy
dvou hašteřivých bratří,
kteří nedokážou chvíli mlčet,
po krátké rvačce přijatí
ve tvém nekonečném náručí.
Pamatuji si důvod pro každou z Tvých vrásek,
úsměv i pohlazení
a kdybych se nestyděl,
znovu bych padl do objetí,
ze kterých jsem se tak rád,
celý život vysmekal…
Pozn. autora: Název básně je zároveň věnováním.
