Pravost takzvaného turínského plátna, do něhož mělo být po sejmutí z kříže zahaleno Ježíšovo tělo, dokazují prý téměř neviditelné nápisy v řečtině, aramejštině a latině na látce. Tvrdí to italská badatelka Barbara Fraleová. Nezřetelný text se jí podařilo vykreslit pomocí počítače. Uvedla to nedávno agentura AP.
O pravost turínského plátna vedou vědci spory. Zatímco někteří míní, že je to skutečně Kristovo pohřební roucho, jiní jsou přesvědčeni o tom, že je to středověký padělek.
Fraleová tvrdí, že text na plátně dokazuje jeho pravost. V místech otisku tváře je podle badatelky uvedeno jméno "Ježíš Nazarejec". To prý dokazuje, že cenná relikvie nemůže pocházet ze středověku. Za Nazarejce by prý tehdejší křesťané, a to ani padělatelé, Krista neoznačili bez odkazu na jeho božství.
Fraleová řekla, že když expertům ukázala snímky počítačově zvýrazněných písmen z plátna, shodli se na tom, že odpovídají typickému způsobu psaní z prvního století na Středním Východě. Vědkyně věří, že text napsal úředník na dokument, který přiložil zemřelému na obličej. Příbuzní pak mohli tělo poznat a pohřbít ho.
Text se mohl přenést na plátno díky kovovým částem v inkoustu, který se tehdy užíval, míní Fraleová. Uvedla, že slova částečně potvrzují popis Ježíšových posledních okamžiků v evangeliích. Část latinského textu "iber" by zas prý mohla odkazovat na císaře Tiberia, který v době Ježíšova ukřižování vládl.
"Snažila jsem se být objektivní a nechat náboženské otázky stranou. To, co jsem studovala, byl starověký dokument, který dokládá popravu muže v určitém čase a na určitém místě," řekla Fraleová agentuře AP.
Vědkyně se proslavila svým výzkumem řádu templářů a objevem vzácných dokumentů ve Vatikánu. Letos publikovala studii o tom, že templáři turínské plátno po určitou dobu přechovávali. Některé vědce nepřesvědčila ani svou poslední knihou o Ježíšově posmrtném rubáši.
"Lidé pracují se zrnitými fotografiemi a myslí si, že vidí věci. Je to ale všechno výsledek představivosti a počítačového softwaru," řekl historik Antonio Lombatti, který napsal o plátně několik knih. Uvedl, že předměty s řeckým a aramejským textem se v židovských hrobech z prvního století našly, ale použití latiny je neobvyklé. Odmítá také to, že by tehdy úřady rodinám vracely ukřižovaného po vyplnění nějakých papírů. Těla totiž zůstávala na kříži pro výstrahu.
Plátno o rozměrech 4,4 krát 1,1 metru vědci v minulosti zkoumali už víckrát. Rozbor prachových částic ukázal, že roucho pochází z Blízkého východu a je 2000 let staré. Radiokarbonová analýza z roku 1988 to ale zpochybnila. Tři laboratoře označily plátno za středověký podvrh. Datovaly ho do let 1260 až 1390. Později vyšlo najevo, že zkoumané vzorky pocházely ze středověkých záplat. Před nedávnem se úspěšně pokusil plátno napodobit tým italského profesora chemie. Použil k tomu metody a materiály, které byly dostupné ve středověku.