Miliony Rusů dnes slaví pravoslavné Vánoce, které však ve společnosti zůstávají ve stínu vítání Nového roku a omezují se převážně na návštěvu kostela a usednutí k slavnostní tabuli. Podle průzkumů Vánoce, které pravoslavná církev slaví podle juliánského kalendáře dva týdny za střední a západní Evropou, světí dvě třetiny z přibližně 142 milionů Rusů.

Slavnostní bohoslužby začaly o středeční noci a mají pokračovat dnes ráno a večer. Do moskevského chrámu Krista Spasitele, kde liturgii sloužil patriarcha Kirill, zavítal spolu s pěti tisícovkami věřících i prezident Dmitrij Medveděv s chotí; tuto tradici zavedl do ruské praxe první prezident Boris Jelcin na počátku 90. let. Hlavy státu a církve si také vyměnily dary, patriarcha dostal rukopis evangelia, prezident čtyřdílný sborník děl ruských spisovatelů a básníků.

Premiér Vladimir Putin, podobně jako loni, uvítal Vánoce ve vesnickém kostele, tentokráte ve vsi Selišče u Kostromy na březích Volhy. Ještě dříve však Putin stačil patriarchovi slíbit, že stát ještě letos vrátí církvi Noděvičí klášter v Moskvě, jeden z nejkrásnějších v zemi, a také poskytne dvě miliardy rublů (asi 1,2 miliardy korun) na opravy kostelů.

Ministr kultury Alexandr Avdějev však posléze upřesnil, že slavný novoděvičí hřbitov u kláštera, kde spočívají ostatky předních ruských činitelů a umělců, zůstane městu Moskvě. Ani chystaný návrat dalšího církevního majetku, zabaveného po bolševické revoluci v roce 1917, nemá prý budit naděje na všeobecné restituce. "S restitucemi se u nás nepočítá," prohlásil. Od bolševického vyvlastňování uplynulo už skoro století, takže restituce by podle ministra byly kontraproduktivní, jak prý svědčí i příklad jiných postkomunistických zemí, kde se uskutečnily.

Podle odhadů ministerstva vnitra se nočních bohoslužeb zúčastnilo na tři miliony věřících. Na jejich bezpečnost dohlíželo více než 80.000 policistů, z toho desetina v Moskvě. Ještě dříve kostely kontrolovali pyrotechnici a psi vycvičení na odhalování výbušnin.

Vánočním svátkům má podle pravoslavné tradice, sahající do 4. století, předcházet dlouhý půst, trvající 40 dnů. Ten má končit nejdříve 6. ledna v okamžiku, kdy se objeví první hvězda na noční obloze. V Rusku se však teď nerozdávají dárky, ty naděluje Děda Mráz už na Nový rok.

Gregoriánský kalendář sice platí od dob bolševické revoluce z roku 1917 i v Rusku, za sovětských dob bylo dokonce zprvu zakázáno i zdobit stromečky, než byly Vánoce opět povoleny. Ale pravoslavná církev se odmítá juliánského kalendáře vzdát, protože si to prý nepřejí ani sami věřící a stal se i ruskou zvláštností.

Novoroční a vánoční prázdniny v Rusku potrvají až do konce týdne. Desetidenní volno, během kterého život v zemi "usíná", podle expertů stojí ruskou ekonomiku nejméně 600-700 miliard rublů (zhruba 370 až 430 miliard Kč). "Bez ohledu na ceny ropy jsme chudá země, zaujímající ve světě až 52. místo na žebříčku životní úrovně. Ale odpočívat chceme jako boháči," usoudil Igor Nikolajev z konzultační firmy FBK.

Situace pravidelně budí v parlamentu spory, zda by nebylo lepší část lednových prázdnin přesunout ke květnovým svátkům, kdy by se volno dalo smysluplněji využít třeba na zahrádkách, namísto novoročního hodování. Ale spory vždy vyšumí do ztracena a lednové prázdniny se nikdo zrušit nechystá. Oficiálně sice novoroční volno platí jen v posledních letech, ale neoficiálně prý fungovaly vždy, tedy už za sovětských dob a snad i ještě dříve.