Dovolte pár postřehů k příspěvku Tomáše Halíka. Text se nijak nevymyká z řady jeho politických esejů v posledních letech. Je hodně obecný a neadresný. Týká se spíše českého a moravského katolicismu jako takového než politického katolicismu a KDU-ČSL v užším smyslu. Nelze s ním konkrétně polemizovat. Lze jen shrnout, že lidovci mu – až na jednotlivce – nikdy nevoněli, spíše lezli na nervy. Nyní jim jako rekviem opakuje „dobře míněné“ rady: konkrétně plísní snad jen zvolení V. Klause na Hrad. S jeho postřehy na adresu KDU-ČSL je to jako s kritikou každého z nás na účet vzdálených příbuzných: „Naštěstí se mě úplně netýkají, někdy jsou vážně hrozní – ještě že nebydlí ve stejné ulici –, netykáme si, ale trochu mi na nich přece jen záleží.“ Resumé: neprošli jsme prý modernizačním procesem, konfesní charakter strany je „mimo mísu“ a orientace na venkov krátkozraká.

Kněží nadstraníci, nebo neregistrovaní příznivci?
Zajímavé je spíše to, co se v článku neříká. Vidím dvě věci. Jednak má Tomáš Halík dlouhodobě blízko k totálním kritikům politických stran (jako např. Václav Havel). Respektuji to, ale přijde mi to utopické. Souhlasím naopak s Petrem Pithartem, že nic lepšího jsme zatím nevymysleli, a kde snad domněle ano, dopadlo to katastrofálně. Nelze také nepostřehnout dlouhodobé Halíkovo oscilování mezi nadstranickými tezemi a nápadným příklonem k moderním liberálním projektům. Nehledím na výraz „liberální“ jako na nadávku. Velmi mi ale vadí mlžení, směšování různých rolí. Je Tomáš Halík na politice nezávislý kněz? Nebo se jako nestraník jen tváří, a ve skutečnosti je příznivcem tu ODA, onde US, SZ a nyní TOP 09?
Halík jako každý občan má právo na konkrétní projev, názor, podporu myšlenky, tématu různých uskupení. Obdobně má jiný kněz-řeholník právo podpořit místopředsedu TOP 09 (viz dvě předvolební videa M. Kalouska) a jiný biskup (v úzké spolupráci se svým týmem v české Radě „Iustitia et Pax“) na dobře načasované zformulování hlavního kritéria voleb 2010 (nezadlužovat stát – opět dominantní téma nové partaje TOP 09). My laici a sebevědomí občané zase máme právo to kritizovat. Tečka.

Co konkrétně říkají dokumenty církve?
Tomáš Halík odkazuje na koncilní dokumenty, ale zcela nekonkrétně. Je to přesně to, co se s dílem koncilních otců nemá dělat. Co nacházím např. v 43. článku konstituce Gaudium et spes? „Světské povinnosti a činnosti jsou vlastní, i když ne výlučná záležitost laiků. Když tedy jednají jako občané světa, ať jednotlivě nebo sdruženi, budou nejen zachovávat zákony vlastní každému oboru, ale budou se také snažit získat na tomto poli skutečnou odbornost. Ochotně budou spolupracovat s lidmi, kteří jdou za stejnými cíli. ... Od kněží mají laici očekávat světlo a duchovní posilu. Ať se však nedomnívají, že jejich pastýři jsou vždycky takoví odborníci, aby, když vznikne nějaký nový problém, i závažný, mohli mít pohotově konkrétní řešení...“ Zachovávají se tedy obě možnosti: křesťané mimo křesťansky orientovanou stranu („jednotlivě“) i uvnitř ní („sdruženi“). Stejně svobodná, ale rozhodně ne lhostejná je formulace v Katechismu katolické církve (čl. 909): „Laici mají, i spojenými silami, ozdravovat světské instituce a životní podmínky, svádějí-li ke hříchu, aby to vše bylo v souladu s požadavky spravedlnosti a spíše prospívalo, než škodilo ctnostnému životu.“ Mám se tedy vzdát vcelku dobré tradice křesťansky orientované strany? Ne. Musím pozitivně uvažovat o životaschopnosti svého projektu. Různým hrobníkům za jejich slova zdvořile děkuji, ale zatím je odmítám.

Musíme přijít o iluze, ale nesmíme přijít o ideály
Jaké jsou příčiny volebního neúspěchu křesťanských demokratů? Naznačím svou soukromou diagnózu.
Absence silného ekonomického tématu v době světové hospodářské recese (nevyužití potenciálu sociálně tržního hospodářství).
Krátkodechost / sloganovitost / zbrklost předsedy při prezentaci typických témat KDU. Nevymezování se k sociální demokracii jako k hlavnímu politickému protivníkovi KDU-ČSL. Naopak bratříčkování se s Jiřím Paroubkem („budoucím prezidentem“, jak se C. Svoboda vyjádřil na jarním semináři o Fr. Noskovi) v otázce vypořádání vztahu státu a církve. Názorový nesoulad s hlavními představiteli katolické církve v úzce církevních otázkách (předložení česko-vatikánské smlouvy parlamentu, alternativní návrh Cyrila Svobody na financování církve, včetně šíleného načasování obou akcí).
Pověst předsedy leží mimo kategorie čistě politických chyb, proto se jí nezabývám.

Je čas KDU pohřbívat, jak to dělá prof. Halík? Myslím, že zatím ne. Naděje patří k typicky křesťanským ctnostem. Zároveň je ale dobré si opakovat: Někdy musíme přijít o iluze, abychom nepřišli o ideály. Do roka budeme moudřejší.

Články v rubrice Areopag vyjadřují osobní názory autora.

Autor je redaktor Karmelitánského nakladatelství. Člen KDU-ČSL v Praze-Strašnicích, kandidát KDU-ČSL v Praze při posledních sněmovních volbách, organizátor a moderátor strašnických besed o sociální nauce církve „Iniciativa 17-11“.