Šetření postihne i církve

   Šetření a škrty se nevyhnou ani církvím a duchovním. Platy duchovních možná klesnou o pět až deset procent. Na úpravě mzdových tarifů zaměstnanců církví nyní pracuje ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Úprava tarifů se chystá ve více variantách, o kterých rozhodne vláda na některém ze svých příštích zasedání, řekla ČTK mluvčí MPSV Viktorie Plívová. Církevní představitelé upozorňují na to, že už nyní je plat duchovních hluboko pod celostátním průměrem.
    Církve jsou financovány z rozpočtu ministerstva kultury (MK), které letos musí ušetřit nejméně 428 milionů korun, klesnout má i rozpočet na příští rok. Úsporná opatření se dotknou jak platů duchovních, tak dotací pro církev.
    "Vázání prostředků státního rozpočtu pro rok 2010 i snížení rozpočtových prostředků na příští rok se dotkne dotací pro církve a náboženské společnosti stejným způsobem jako v případě jiných subjektů," sdělila ČTK ředitelka odboru církví MK Pavla Bendová.
    "Nepochybně krizová opatření, která se dotýkají každého občana našeho státu, musí se dotknout i členů všech církví," uvedl pro ČTK pražský arcibiskup Dominik Duka. Církev se podle něj už několik let snaží pracovat úsporně.
    Duka zároveň upozornil na to, že průměrný plat duchovního, který činí podle tabulek zhruba 16.800 korun měsíčně, je hluboko pod celostátním platovým průměrem. Průměrná mzda v ČR se blíží k 23.000 korun měsíčně.
    V souvislosti s otázkami financováním církví Duka zopakoval, že v době krize nebude církev usilovat o realizaci majetkoprávního vyrovnání.
    Zákon o platech duchovních umožňuje k základnímu platu přidat takzvaný hodnostní přídavek, ten činí od několika stovek po několik tisíc korun. Loni zaplatil stát 4755 duchovním 17 různých církví celkem 1,27 miliardy korun (včetně pojistného), to je v průměru zhruba 22.000 korun měsíčně. Početně nejvíce je katolických duchovních, téměř 3100.
    Církve jsou v České republice financovány z několika zdrojů. Kromě příspěvků, darů a příjmů z prodeje a pronájmu majetku činí podstatnou část rozpočtu církví prostředky z dotací ministerstva kultury. Duchovní nejsou zaměstnanci státu, ale svých církví, platí je však stát.
    Majetkoprávní vyrovnání státu a církví stále není dořešené. Podle dohody z roku 2007 se měla církvím navrátit asi třetina majetku zabaveného komunisty, zbytek měla nahradit částka 83 miliard korun vyplácená po dobu 60 let, i s úroky mělo jít o 270 miliard korun. Proti dohodě se tehdy postavila levice a bývalý poslanec ODS Vlastimil Tlustý. 

     
    Financování církví a náboženských společností ze státního rozpočtu (2004 - 2009), v tis. korunách