V posledních týdnech jste se rozhodl vystoupit z defenzívy a na internetových stránkách www.legendacunek.cz jste začal zveřejňovat informace z vašeho stíhání i ze souvisejících případů, z nichž podle vás jasně plyne, že celá „kauza Čunek“ byla zmanipulována.

Vraťme se tedy na začátek – k vašemu vstupu do vysoké politiky, kdy se začala odvíjet i tato kauza. Pokud by byla zmanipulovaná, znamenalo by to, že na tom někdo musel mít od počátku zájem. Jaký by podle vás byl motiv ke spuštění té kauzy a kdo by ho měl? Řekl nebo dal jste někomu najevo, že v případě vašeho vlivu ukončíte nějaká zaběhaná propojení?

To ani nebylo potřeba, já už jako starosta jsem nebyl úplně neznámý. Město Vsetín bylo třeba první, které mělo certifikát kvality ISO 9001 nebo certifikát ISO 14001, což je certifikát ohledu na životní prostředí. Byli jsme v mnoha věcech novátory, kteří prošlapávají cestu k tomu, jak správně, průhledně a tím bez korupce řídit úřad. Mnozí šéfové velkých společností, kteří se ucházeli o městské zakázky, mě znali a věděli, že jsem člověk, který nebere úplatky, neprovazuje se s firmami a podobně. No a věděli, že nebudu jiný, ani jako vicepremiér a šéf druhé nejsilnější vládní strany. Proto jsem byl nebezpečný, aniž bych cokoli řekl.



Měl jste po vstupu do vlády opravdu možnost něco reálně ovlivnit tak, aby to někomu vlivnému vadilo?

Po vstupu do vlády jsem samozřejmě kladl dotazy na smysluplnost některých projektů a některé díky tomu nebyly přijaty. Totéž jsem realizoval na svém ministerstvu. Aniž bych znal ty, kteří za těmi projekty stáli a něco z nich měli, tak jsem jim v zásadě byl nepohodlný.

V této činnosti však pokračuji stále jako senátor. Na základě mých dotazů a stížností musel ministr zemědělství Fischerovy úřednické vlády nevyhlásit desetileté tendry v Lesích ČR. Takové tendry by znamenaly monopolizaci celého odvětví. Jejich vyhlášení byl zájem firem, které mají - kulantně řečeno - velmi dobré vztahy s ministrem a případně s ředitelem státních lesů. Z malých zakázek jsou malé provize, z velkých zakázek velké provize. Tímto pravidlem se to u nás bohužel řídí, a proto jsou prosazovány velké zakázky, i když jsou pro stát nevýhodné. Taková monopolizace odvětví totiž jde proti zájmům regionů i proti zájmům živnostníků, malých a středních podniků, kteří se stávají vazaly jedné nebo několika velkých firem. Stát musí tržní prostředí vytvářet a doslova pěstovat!

Řadíte do této kategorie i v poslední době poměrně medializovanou ekozakázku?

Tento ekotendr, který prosazuje ministr Kalousek, je ohromná zlotřilost. Zase jde o to jednomu jedinému soukromému subjektu předat státních 60 až 110 miliard na to, aby odstraňoval ekologickou zátěž. Nejde jenom o ty miliardy, které za to někomu dají jako úplatek, nejhorší na tom je porušení tržního prostředí na mnoho let dopředu.

Vítěz tendru nebude tu práci dělat sám, ale bude ji dávat dalším firmám. Jenomže ne všem, ale jenom těm, které si sám určí. Takže jeden soukromý subjekt bude na trhu libovolně rozhodovat o tom, kdo, kdy, kde a za kolik státních peněz bude pracovat. Jistě budou i takové firmy, které i přes výhodnou nabídku tuto práci nedostanou jen proto, aby si je vítěz tendru později koupil v konkurzu za pár korun.

Toto všechno jsou věci, ve kterých jsem vadil, a proto jsem musel být odstraněn. Pražská lobby má prsty všude.

Máte nějakou představu, kdo za snahou o vaše odstranění stál?

Samozřejmě mám a postupně se to dočtete na mých stránkách. Pro život společnosti ale není tak důležité, kdo za tím stál. I když předložíme důkazy a dokážeme, že za tím stojí ten a ten, a společnost to uzná, co se stane? Vůbec nic. Ten člověk bude smeten, ale zůstanou tam všichni policisté, státní zástupci a případně i soudci, kteří ten případ manipulovali. Mně jde o to, abychom změnili systém. Aby takovíto lidé tady nebyli, a aby systém zabránil svévolnému a protizákonnému chování při vyšetřování kohokoli.

Mluvíte o protizákonnosti, v čem podle vás spočívala?

Na základě úplně absurdních anonymních nekonkrétních oznámení prováděli důkladné šetření. Jedno z těch obvinění znělo doslova takto: "... Jiří Čunek měl mimo jiné od blíže nespecifikovaných firem v blíže nespecifikovanou dobu přijmout úplatek ve výši nejméně 150 000 Kč za získání nespecifikované veřejné zakázky, dále si měl nechat provést v letech 2002 a 2003 neupřesněné stavební práce na výstavbě svého rodinného domu bez jejich úhrady od neurčených firem, za což měl těmto firmám zajistit zadání veřejných zakázek města Vsetín.“

Podle příkazu nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové se mají takto neadresná podání okamžitě odložit, protože je neúčelné je šetřit. Protože jsem ale byl VIP klient, tak podle tohoto vágního dopisu začali okamžitě prošetřovat celý můj majetek, který jsem kdy měl, stavbu mého domu a také město Vsetín. Tam podle starostky měli asi 700 požadavků a odvezli všechny zakázky města za více než 8 let mého působení. Pracovaly na tom desítky policistů a údajně to vyšetřování stálo 35 milionů korun.

Další protizákonností bylo převedení mého případu do Přerova.

V čem je problém při převedení do Přerova? Pro běžného člověka je asi jedno, jestli se případ vyšetřuje v tom nebo onom městě.

Jsem přesvědčen o tom, že v Přerově měli objednatelé mého obvinění kontakt a tam bylo dohodnuto, že se to bude „dělat“ tímto způsobem. V jiných okresech takto zkorumpovaní policisté a státní zástupci asi nebyli k mání, takže se to muselo šetřit v Přerově. A to nejsou jenom mé dojmy, ale důkazy, které teď ze spisu vytahujeme.

Podle zákona je příslušné dozorující okresní státní zastupitelství dáno místem, kde k šetřenému trestnému činu mělo dojít. Ve vašem případě to byl Vsetín. Čím bylo převedení do Přerova zdůvodněno?

U mě to bylo přeloženo na základě lživé informace. Marcela Urbanová podle policejního úředního záznamu řekla, že mám dobré vztahy na okresním státním zastupitelství ve Vsetíně, protože manželka jednoho státního zástupce je prý v obecně prospěšné společnosti Integra, kde já byl ve správní radě.

Jenomže to nebyla pravda. Já jsem v té správní radě byl, ale manželka žádného státního zástupce tam nebyla.

Přitom podle trestního řádu i podle rozhodnutí Ústavního soudu se podjatost jako důvod přeložení musí vždycky prošetřit a prokázat. Teprve potom, kdy se prokáže, že je to důvodné, může k přeložení dojít. Ale s tím se oni vůbec nemalovali, nic neprošetřovali a na základě lživé informace to za jeden den přeložili. Tedy protizákonným způsobem.

Pro srovnání, když já jsem na jaře podal trestní oznámení na policistu Šošovičku a státního zástupce Obsta, tak se už čtyři měsíce bedlivě a řádně prověřuje jenom to, jaká je místní příslušnost, kde se to vlastně má šetřit. Ano postupují správně, ale dlouho. Asi aby na to Jiří Čunek zapomněl a nechal to tak.

Samotné přesunutí do Přerova by ale na vznik mediální kauzy nestačilo, protože vyšetřování ze zákona není veřejné. Někdo tedy musel médiím informace předávat. Zjistilo se, kdo to byl?

Inspekce ministerstva vnitra zjistila, na čí kopírce se kopírovaly některé věci, které se dostaly do rukou novinářů. Ten dotyčný to ale popřel, tak oni řekli, že to na jeho kopírce vlastně mohl udělat někdo jiný. Dostal myslím nějakou stokorunu pokuty, ale v zásadě ten, který to vynášel, se nenašel. Více se však čtenáři dočtou na www.legendacunek.cz.

Důvodem pro úplatek měl být podle policie obchod ve společnosti Vsetínské byty. Šlo o to, že společnost spoluvlastněná městem a realitní kanceláří HB Real, odkoupila za 42 miliónů korun 657 bytů z konkursní podstaty Zbrojovky Vsetín.

Cílem obchodu bylo následně prodat tyto byty za co nejnižší cenu nájemníkům - občanům Vsetína, kteří v nich bydleli, aby se předešlo tomu, že byty odkoupí spekulant, který k nájemníkům tak vstřícný nebude.

Samotný úplatek jste pak měl dostat za to, že jste následně, když už většinu bytů měli nájemníci odkoupenu, prodal podíl města ve společnosti Vsetínské byty druhému společníkovi pod cenou. Můžete vysvětlit, jak Vsetínské byty fungovaly?

V roce 1999 zastupitelstvo Vsetína odsouhlasilo variantu založení s.r.o., kde město bude mít podíl 51 % a druhý společník 49 %. Dále bylo zastupitelstvem schváleno, že za rok a poté, co podáme nabídku k odkoupení bytu poslednímu nájemníkovi, prodá město druhému společníkovi svůj podíl ve společnosti za cenu 51.000 Kč, což byla výše vkladu města do společnosti. Úvahy o tom, jestli odprodání za více než 3,6 milionu bylo pod cenou nebo ne jsou scestné, protože město mělo v úmyslu svůj podíl odprodat za 51 tisíc.

Tím jste se ale předem zřekli možného výnosu z toho podnikání. Z jakého důvodu?

My jsme lidem řekli, že město své byty s nájemníky prodává, proto nemá zájem na tom, aby teď koupilo byty za 42 miliónů, vlastnilo je a muselo na ně doplácet. My jsme chtěli byty z konkursní podstaty koupit a ihned donutit nájemníky, aby si každý svůj byt odkoupil. Proto bylo všem napsáno jaká je konstrukce ceny, kolik bude stát metr čtvereční a zároveň jim bylo řečeno: Město od toho projektu po roce dá ruce pryč, takže vaším jediným zájmem je, abyste za rok získali peníze nebo půjčky a byt si odkoupili, protože pak už vás město nebude chránit. Jinými slovy - naším cílem od počátku bylo, aby v té společnosti nezůstal ani jeden byt.

Nakonec jste se ale rozhodli jinak a za podíl chtěli přes 3,6 miliónu.

Důvod byl takový, že i když jsem se s Petrem Hurtou znal, tak mně přišlo, že jsem na tom odpracoval - jsa placen městem - spolu s jinými úředníky hrozně moc práce. Tak jsem mu řekl, že by v rámci jakési obecné spravedlnosti přece jenom bylo správné, kdyby město ten podíl odprodalo za vyšší cenu. On po dlouhém vyjednávání souhlasil a já jsem to navrhl na zastupitelstvu, které to schválilo.

Ve znaleckých posudcích ve společnosti Vsetínské byty figuruje částka 4,5 miliónu vrácené daně z převodu nemovitostí. Čeho se ta částka týkala a proč byla společnosti vrácena?

Daň z převodu nemovitosti se běžně platí tak, že se vezme skutečná kupní cena a cena podle znaleckého posudku a daň se zaplatí z té částky, která je vyšší. Města tehdy prodávala byty za „dumpingovou“ cenu, takže odhady byly daleko vyšší než prodejní cena. I my jsme byty prodávali v průměru zhruba za 121 tisíc korun. Znalecké odhady ale byly asi 450 až 600 tisíc, takže daň se platila z této vyšší částky.

Petr Hurta a jeho společnost následně objevili, že Ústavní soud o něco později v žalobě jednoho města rozhodl, že tam, kde prodává stát nebo město, se má platit daň ze skutečné částky a ne z odhadu. My jsme ale už zaplatili daň z té vyšší částky, takže nám potom bylo finančním úřadem vráceno 4,5 miliónu korun přeplatku.

To už bylo po prodeji bytů nájemníkům, nikdo z nich na to neměl nárok, částka zkrátka spadla do té společnosti. Nikdo to nemusel vědět, jenom já a Hurta a jako společníci jsme si mohli tu částku rozdělit. Hurta z ní mohl dostat 2,2 milionu a město Vsetín přibližně 2,3 milionu. Já jsem ho ale přemluvil s tím, že jsme na začátku slíbili občanům - a on stál tehdy vedle mě - že budou platit jenom skutečné náklady. Takže když se dodatečně cena snížila, tak by nebylo spravedlivé si to nechat, ale těm občanům bychom to měli vrátit.

Hurta mi řekl, že jsem magor a že jsem se zbláznil. Přeci to odpracoval a zaslouží si to. Měl svým způsobem pravdu, ale je to férový člověk a tu částku jsme jim rozdělili. Udělali jsme dodatky ke smlouvám a v průměru dostali občané na každý byt 7000 korun zpátky jako snížení ceny. Ne já jako Jiří Čunek, protože u nás by to šlo městu, ale on jako Petr Hurta, fakticky jediný společník HB Real, se vzdal částky, ze které by mu po zdanění určitě zbylo něco pod 2 milióny čistého zisku.

Dá se tedy říct, že na činnosti Vsetínských bytů nevidíte nic špatného?

Dokonce bych řekl, že to byl jeden z nejdobročinnějších a zároveň nejlepších obchodů, kdy město udělalo něco pro lidi. Vstoupili jsme do hry správců konkursní podstaty, byty odtamtud odkoupili a předali je lidem. Co by za to dali třeba lidi na Ostravsku, kteří se teď hádají o Bakalovy byty, které jim měly být odprodány a nebyly.

Ale myslím si, že zlo - chcete-li „ďábel“ - právě takto pracuje. Že si vždycky vybere tu největší bestiálnost. Kdyby na tom bylo cokoli špatného, kdybychom z toho dostali nějakou odměnu nebo něco podobného, tak myslím, že by to tak daleko nedošlo.

Státní zástupce, kdyby nebyl podjatý, tak když si tohle přečetl, musel by říct: A co jako? Měli to odprodat za 51 tisíc a dostali 3,6 miliónu. A žádné posudky v tom nehrály žádnou roli.

Abychom toto téma uzavřeli jednoznačně – můžete tedy vyloučit, že jste v nějaké souvislosti se Vsetínskými byty dostal jakoukoli finanční částku navíc? Třeba i kdykoli později, kdy možná pan Hurta zjistil, že vydělal víc, než čekal a myslel si, že za odvedenou práci si nějakou odměnu spravedlivě zasloužíte i vy? A můžete zároveň potvrdit, že veškerou činnost ve Vsetínských bytech jste dělal v rámci funkce starosty a pouze za plat starosty a ani nikdy později jste z toho nic navíc neměl?

Jednoznačně.

Hurta prokazatelně nedostal přibližně 5,8 miliónu korun – cena podílu 3,6 miliónu plus 2,2 miliónu vrácená daň – a nemohl mít důvod mi něco dávat. Oprávněně měl a jistě i má hořkost v srdci. Především proto, že byl vyšetřovateli a sdělovacími prostředky šeredně vláčen.

Na vaši kauzu se nabalily i některé další případy. Jedním z nich je i opět mediálně poměrně sledovaný případ podnikatele Romana Vaškůje. Věděl jste dopředu o tom, že pan Vaškůj se chystá ve vašem případu nějak angažovat?

Ne, to jsem nevěděl. Kdybych o tom věděl, tak protože paní Urbanovou znám, vůbec bych nechtěl, aby s ní někdo mluvil. Ono se ukázalo, že Vaškůj měl pravdu v tom, že Urbanová lhala, ale udělal to úplně špatným způsobem.

Tím to ale neskončilo. I v další fázi se Roman Vaškůj snažil získat důkazy ve váš prospěch a zveřejnil je dokonce na internetu. Proč myslíte, že to dělal, když s vámi nebyl domluven?

Pan Vaškůj měl jednoduchý motiv. On je člověk, který se pohyboval na pomezí lobbingu a styku s politiky a chtěl si vytvořit další kontakt. Nechci k němu být nespravedlivý, možná i proto, že viděl, že jde o jednoznačné svinstvo. Chtěl mi pomoci a mít jednoho vicepremiéra, kterému když zavolá, tak zvedne telefon. V lobbingu nejde jen o korupci, stačí rychlé informace.

Starší rozhovor s Jiřím Čunkem pořízený za pochodu při ekumenické pouti na Říp