Po letošních komunálních volbách byly výsledky KDU-ČSL komentovány jako "zmrtvýchvstání" mnohými odepisované strany. I samotné vedení strany vyjádřilo uspokojení nad celkovými výsledky strany. Specifikem letošních komunálních voleb je ale nejednoznačnost výsledků. Dlouhodobý trend výsledků lidovců v komunálních volbách je varující. S každými dalšími volbami klesá počet jejich zástupců na radnicích a obecních zastupitelstvech. Za relativně stále vysoký počet zvolených zastupitelů může strana vděčit své široké členské základně.

Trvalý pokles

Poprvé KDU citelně pocítila pokles počtu zastupitelů před čtyřmi roky. Přišla o více než tisícovku zastupitelů a vůbec poprvé v historii ČR skončila mezi velkými stranami v počtu zastupitelů až druhá za ODS. KDU-ČSL tehdy navíc neuspěla v řadě velkých měst a zcela propadla v Praze. V té době se KDU-ČSL po odstoupení Miroslava Kalouska, který se zkompromitoval zamýšleným vstupem do vlády s podporou KSČM, nacházela ve stavu faktického bezvládí. Tehdejší úřadující předseda strany Jan Kasal označil výsledek za "důstojný" a prohlásil, že strana situaci zvládla. Vraťme se ale k letošním volbám. Ačkoli KDU získala celkem v pěti krajích největší počet zastupitelských míst ze všech politických stran a zachovala si své postavení na převážně moravském venkově, výsledek představuje pro stranu zdvižený ukazovák.Už proto, že strana ztratila více než 1300 svých zastupitelů. Kromě toho se čím dál tím více projevila nerovnoměrná podpora strany napříč jednotlivými kraji. Zatímco v převážně moravských krajích se celkové počty zastupitelů počítaly na stovky či tisíce, na severu a severozápadě Čech jde všechny zástupce lidovců málem spočítat na jedné ruce.

Obecně byl patrný ústup KDU z oblasti Čech. Nejbolestnější ztráty utrpěla strana zejména v Jihočeském, Středočeském a Plzeňském kraji. Ve Středočeském kraji nemá KDU dokonce ani jednoho zástupce na úrovni bývalých okresních měst. Na mnoha místech se zde straně ani nepodařilo sestavit kompletní kandidátku a v městech jako Beroun či Nymburk nekandidovala dokonce vůbec.

V Praze KDU opět neuspěla a naprázdno vyšla i ve velkých městech jako České Budějovice, Plzeň či Pardubice a Ostrava, kde měla dosud vždy své zástupce. O možnost ovlivňovat veřejné dění působením na městském zastupitelstvu přišli lidovci i v okresních městech jako Domažlice, Strakonice, Jindřichův Hradec, Písek, Benešov a Kutná Hora.

Straně chybí osobnosti

O KDU rozhodně neplatí, že by se stávala regionální stranou, protože své pozice ztratila i v mnoha moravských městech, kde často dosáhla pouze jednociferného výsledku.

Případů, kdy se KDU prorazit tam, kde dříve neuspěla (Louny, Hradec Králové) či alespoň posílit své dosavadní postavení (Ostrov) je pomálu. Další ústup si už KDU nemůže dovolit, chce-li se opět stát relevantní stranou. Velké naděje vkládala KDU do senátních voleb a cíl se ji podařilo splnit: Získala dva nové senátory a s celkovými pěti zástupci může obnovit svůj senátorský klub. Na Pardubicku navíc zvítězila další senátorka, kterou KDU-ČSL podporovala. Výsledek senátních voleb byl pro KDU minimem pro zachování alespoň částečného vlivu ve vyšších patrech politiky. Není bez zajímavosti, že oba nově zvolení senátoři Petr Šilar a Stanislav Juránek se nejdříve prosadili na krajské úrovni a vydobyli si u voličů renomé v době Čtyřkoalice. Obecně lze říci, že za prakticky všechny významné osobnosti, jimiž nyní KDU-ČSL disponuje, může strana vděčit buďto v době Čtyřkoalice, což je případ obou zmíněných senátorů a europoslance Jana Březiny, nebo dokonce  ještě éře Josefa Luxe (druhá z tandemu europoslanců Zuzana Roithová či senátor Petr Pithart).

Právě jedním z dalších problémů KDU-ČSL je nedostatek nových výrazných osobností. Především díky populárnímu Stanislavu Juránkovi získala před 2 lety KDU-ČSL v jinak nepříliš neúspěšných krajských volbách 23 % hlasů. Nebude-li kandidovat v dalších krajských volbách, bude strana v důležitém Jihomoravském kraji pravděpodobně obhajovat jen velmi těžko. KDU ale rozhodně nemá důvod a ani nemůže usnout na vavřínech. Damoklův meč jejího konce nad ní visí stále. Klíčová pro ni bude už letošní volba nového předsedy. Ani zde si nemůže strana dovolit další sáhnutí vedle. "Grilování" před samotnou volbou je krok správným směrem.

Nelehká budoucnost

Už za dva roky čeká KDU další zatěžkávací zkouška. Pozici KDU prověří krajské volby a neméně důležité pro ni budou i další volby do horní komory parlamentu. Zatímco letos obhajovala pouze jediný mandát (zbývající 2 senátoři za KDU, zvolení v roce 2004 přešli do TOP 09), za dva roky bude situace mnohem složitější. V sázce bude osud tří z jejích stávajících pěti senátorů, potažmo existence samotného senátního klubu. Obvodů, kde by měla KDU šanci uspět, navíc není mnoho.

V případě prvního obhajujícího Jiřího Čunka bude klíčové, zda se mu podaří přesvědčit i lidi mimo jeho Vsetín, kde se dodnes těší velké oblibě. Druhý Petr Pithart už je za zenitem své politické kariéry a není jisté, zda ve svých více než 70 letech bude ještě kandidovat. Otázkou je, zda se KDU za něho podaří najít v tomto obvodě volitelného kandidáta. Budoucnost třetího Václava Koukala, zvoleného jako nezávislého za Svitavsko, je rovněž nejistá. Výsledky voleb do svitavského zastupitelstva, které mohou posloužit jako indikátor jeho popularity, pro něho nevyzněly vůbec dobře. Tento bývalý starosta Svitav letos ani nebyl zvolen.

KDU by měla už nyní kromě výběru předsedy promýšlet, koho postaví v následujícím senátním klání a kde. Totéž samozřejmě platí i o krajských volbách. V sázce je budoucnost celé strany.

Daniel Rejman studuje politologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Pravidelně komentuje politiku na svém blogu.

Mezititulky redakční

Foto: Kdu.cz a Petr Šmerkl, Wikipedia.org