Víkendový sjezd KDU-ČSL se odehrál ve znamení všeobecné touhy nejenom po výměně stranických osobností, ale i celkové změně směřování strany. Je potřeba si uvědomit, že za uplynulých dvacet let neprodělala strana žádnou rozsáhlejší výměnu kádrů na nejvyšších postech.
Nejviditelnější změnou, kterou KDU-ČSL přinesl víkendový sjezd ve Žďáru nad Sázavou, je proto bezesporu výrazná generační obměna. Novým předsedou byl už v prvním kole hlasování suverénní většinou 280 z celkových 425 hlasů zvolen teprve 33letý Pavel Bělobrádek. Nové tváře obsadily i čtyři z pěti místopředsednických postů. Z dosavadního užšího vedení se udržel pouze málo známý Pavel Svoboda.
Kandidátů na předsednický post se těsně před samotným sjezdem objevilo hned několik. Jen dva z nich, už zmíněný Pavel Bělobrádek a úřadující předsedkyně Michaela Šojdrová, však dali vážně najevo svoji kandidaturu účastí na panelové diskusi, konané týden před volbou nového předsedy.
Pavlu Bělobrádkovi vyjádřili podporu zejména mladší členové KDU-ČSL. Svoji roli zde sehrál i fakt, že nynější předseda je zároveň dlouholetým členem a bývalým místopředsedou mládežnické organizace KDU-ČSL - Mladých křesťanských demokratů.
Posun doprava
Po Bělobrádkově zvolení lze očekávat výrazný posun strany doprava. KDU-ČSL tím zaujme podobné místo, jako její sesterské strany ve skandinávských zemích Švédsku a Norsku. Oba tyto severské státy se vyznačují podobně vysokou mírou sekularizace jako Česku. Křesťansko-demokratické strany zde zaujímají pravý střed politického spektra a představují jediná relevantní politická uskupení se sociálně konzervativním programem.
Nový předseda se bude kromě zadlužení strany, úbytku voličů a členů vypořádat ještě s jedním palčivým problémem: K udržení a získání voličů musí zůstat v centru zájmu médií. Její absence v Poslanecké sněmovně však straně ztěžuje možnost prezentovat se před voliči ve sdělovacích prostředcích. Dočasný zájem médií o stranu navíc zanedlouho opadne a další volby čekají stranu až za dva roky. Během této doby čeká stranu nelehký úkol přesvědčovat lidi o tom, že existuje, a má voličům stále co nabídnout. Výrok „být znamená být vnímán“ platí v politice dvojnásob.
Daniel Rejman studuje politologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Pravidelně komentuje politiku na svém blogu.
Mezititulek redakční.
Foto: Zleva - Pavel Svoboda, Marian Jurečka, Helena Šustrová, Pavel Bělobrádek, Klára Liptáková, Petr Šilar; Kdu.cz
