První adventní neděle zahajuje nový církevní a liturgický rok. Při první adventní neděli si lidé mohou doma zapálit první ze čtyř svíček na adventním věnci. Postupné zažíhání adventních svící o jednotlivých nedělích symbolizuje cestu světla spásy do světa. Děti se mohou těšit i na čokoládový adventní kalendář. Pro křesťany advent představuje očekávání příchodu Ježíše Krista a přípravu na oslavu jeho narození, na Vánoce.

V Katedrále svatého Víta na Pražském hradě začly oslavy adventu už v sobotu. V podvečer v něm rozsvítíli adventní věnec, následovali první nešpory. V mnoha kostelech se budou zpívat až do 23. prosince tradiční ranní roráty, (ranní společná modlitba hodin před bohoslužbou (´rorate caeli´ = rosu dejte nebesa, počátek žalmové antifony).

Slovo "adventus“ pochází z latiny a znamená příchod. Advent začíná každoročně vždy první neděli adventní, která připadá na dny mezi 27. listopadem a 3. prosincem. Konec adventu pak představuje západ slunce Štědrého večera.

Adventní doba je součástí vánočního svátečního okruhu, podobně jako postní období patří k okruhu velikonočnímu. "Když filosof Milan Machovec žertem řekl, že ´Vánoce jsou velikonoce pro děti´, bylo v tom výroku mnoho teologické i liturgické moudrosti", napsal starokatolický jáhen Jakub Smrčka pro portál evangelické liturgické iniciativy (stránky nabízí i obsáhlé liturgické a homiletické přípravy pro adventní období) .

Zvěstování, počátek 15. stol. Andrej Rublev (?) - zdroj: časopis Ikony

"Advent vznikl na Západě primárně nikoli z asketických pohnutek (jako půst), byl zaměřen na nadějeplnou přípravu na Vánoce. Radostné texty římské byly ovšem převrstveny vážností Adventu galikánského. Tomu odpovídá i případná fialová liturgická (jako v postním období) a vynechání chvalozpěvů Gloria (Sláva na výsostech) a Te Deum (Tebe, Bože, chválíme). Aleluja se však zpívá", doplňuje Smrčka. Spojení různých liturgických tradic tak naplňuje Advent dvojí tématikou: druhého příchodu Kristova a pokání.

První počátky slavení adventu se objevily v jižní Galii a ve Španělsku již koncem čtvrtého století. Od 12. až 13. století se stal začátkem liturgického roku. Rozsvícení svící na adventním věnci nepřímo navazuje na židovskou tradici starou 2000 let - na slavení svátků světel zvaných Chanuka. Na židovských chanukových svícnech se rozsvěcuje postupně osm světel.

Duchovní v kostelích apelují na věřící, aby advent prožívali jako dobu soustředění, rozjímání, radostného očekávání a jeho naplnění.  V čase adventu se konají také různé adventní koncerty.

Význam adventu, adventních věnců, vánočních stromečků a betlémů přiblíží i výstava v klášteře dominikánů u sv. Jiljí na Starém Městě pražském. O výstavě ČTK informovala Kamila Matějková, která zajišťuje mediální servis výstavě Hic sunt (domini) canes u dominikánů. Výstava o historii i současnosti kláštera a řádu začala 6. září, aktuální adventní expozice tuto výstavu doplňuje.

"Výstava bude zahalena do slavnostní atmosféry a rozšířena o nové informace přibližující návštěvníkům křesťanské tradice spojené s obdobím adventu a jejich odraz v životě dominikánského kláštera dnes," řekla Radka Turková ze společnosti Cortuum, která spolupracuje s dominikány na otevírání kláštera veřejnosti.

V klášteře bude prostor pro výrobu adventních věnců i výtvarné dílny, v nichž mohou děti vytvořit dárky a předměty se sváteční tematikou. Dne 14. prosince bude v klášteře přednáška Valburgy Vavřínové o vánočních svátcích, adventu a liturgickém roku. Pro zájemce o seznámení s neznámými prostory kláštera nabízejí dominikáni komentované prohlídky 4. a 18. prosince v 10:00 a 14:00.