Katedrála sv. Ducha na Velkém náměstí v Hradci KrálovéKrálovéhradecká diecéze je už téměř jedenáct měsíců bez biskupa. Tak dlouhá doba však není neobvyklá, řekl ČTK mluvčí pražského arcibiskupství Aleš Pištora. Po loňském odchodu Dominika Duky na místo pražského arcibiskupa vede diecézi jako administrátor pomocný biskup Josef Kajnek. Podle informací z církevních zdrojů mělo být jméno nového biskupa oznámeno v únoru, vybraný kandidát však prý funkci odmítl.

V Německu je rok čekání pravidlem

Podle Pištory se zatím neví, kdy bude nový královéhradecký biskup jmenován. “To záleží výhradně na papeži,” uvedl mluvčí. Téměř roční čekání prý není nic neobvyklého, v Německu je lhůta jednoho roku dokonce pravidlem.

Pištora dodal, že proces jmenování nových biskupů se řídí příslušnými normami církevního práva. Biskupové české a moravské církevní provincie předloží seznam několika kandidátů biskupského svěcení, z nichž apoštolský nuncius po konzultacích s biskupy, kněžími i laiky vybere trojici vhodných kněží, takzvané terno, které zašle Státnímu sekretariátu a Kongregaci pro biskupy do Vatikánu. Kongregace vybere z trojice jednoho kandidáta a s příslušným komentářem ho doporučí papeži.

“Je však výhradně právem papeže, kterého kandidáta nakonec vybere. Státní sekretariát poté prostřednictvím nuncia pošle kandidátovi dotaz, zda jmenování přijímá. V případě kladné odpovědi je jmenování oznámeno,” řekl Pištora. Celý průběh jmenování je tajný a jeho účastníci jsou vázáni mlčenlivostí.

Provinciál českých jezuitů páter František Hylmar prý nabídku odmítl

Terno začalo už loni na jaře, spekuluje se, že trojici kandidátů tvořili provinciál českých jezuitů páter František Hylmar, proděkan pražské Katolické teologické fakulty Jaroslav Brož a úředník vatikánského státního sekretariátu Jan Vokál. O působení v čele královéhradecké diecéze však údajně žádný z nich příliš velký zájem neměl.

Do výběru o něco později prý zasáhl i kardinál Miloslav Vlk, který se snažil na místo biskupa v Hradci Králové prosadit generálního vikáře pražské arcidiecéze Michaela Slavíka. Ten však nebyl mezi kandidáty terna, takže šance na jeho jmenování do této funkce nebyly velké.

Vyhlášení jména nového biskupa se očekávalo už vloni na podzim, termín se však postupně posouval. Naposledy se v této souvislosti hovořilo o únoru, ale ani tyto zprávy se zřejmě nepotvrdí. Podle některých informací se měl královéhradeckým biskupem stát jezuita Hylmar. Ten to prý ale už vloni odmítl, a když letos při druhém ternu padla volba znovu na něj, údajně odmítnutí zopakoval. “V takových případech už se třetí nabídka nedává,“ řekl ČTK důvěryhodný církevní zdroj. Nejaktuálnější informace hovoří o tom, že nabídku na jmenování údajně přijal proděkan Brož.

Pokud by se ale nepodařilo kandidáta vybrat, muselo by se celé terno uskutečnit znovu a jmenování by se tak oddálilo o další dva až tři měsíce. V církevních kruzích se předpokládá, že pak by se na řadu dostali mladší duchovní. Kromě pražského generálního vikáře Slavíka se v této souvislosti uvažuje také o litoměřickém generálním vikáři Stanislavu Přibylovi.

Kritika způsobu volby

Bývalý královéhradecký biskup Duka odešel do Prahy loni v dubnu, sbor poradců diecéze pak zvolil pomocného biskupa Josefa Kajneka administrátorem. “Život diecéze tedy plyne dál,” řekl Pištora. Připustil ale, že vize a investiční záměry diecéze jsou v současné době “jistým způsobem” omezeny.

Proti současné praxi jmenování biskupů se uvnitř církve ozývají i kritické hlasy. Ty upozorňují na zbytečnou centralizaci volby, její neprůhlednost a malou možnost účasti místní církev na volbě. Připomínají praxi prvotní církve, kdy se volby účastnila celá místní církev, která vybrala kandidáta a lid jej pak provolal (aklamoval) za svého biskupa.

Královéhradecká diecéze vznikla roku 1664 založením zdejšího biskupství. Počet obyvatel diecéze je 1,26 milionu, z toho se při sčítání v roce 2001 přihlásilo ke katolické církvi asi 307.000 lidí, odhad počtu katolicky pokřtěných je 450.000. V diecézi je celkem 265 farností.

Foto: Vít Luštinec