10. března vyšla kniha papeže Benedikta XVI. pojmenovaná Ježíš Nazaretský II., v níž papež pokračuje ve své studii Kristovy postavy v kontextu historie a evangelií. Papež v ní zprošťuje židovský národ viny za Kristovu smrt. Odmítá myšlenku o Ježíši revolucionáři a zdůrazňuje, že revoluce provázená násilím nikdy nesmí být vedena Božím jménem.

"Mým přáním je představit Ježíšovu postavu a jeho poselství, nalézt skutečného Ježíše," píše Benedikt v úvodu k této knize, která je zasvěcena závěru Kristova života od vstupu do Jeruzaléma až po zmrtvýchvstání. První část díla, která byla vydána v roce 2007, se zabývá veřejným působením Krista od jeho pokřtění.

Papež ve své knize, která vychází v 1,2 milionu výtisků, uvedl, že se snažil pochopit Kristovu osobnost, jeho slova a Benedikt XVI.jeho činy. Studie o Ježíšově životě poskytuje papeži příležitost několikrát podtrhnout jeho osobní postoje či postoje katolické církve. Zvláště tomu tak je v případě, kdy Benedikt zprošťuje židovský národ zodpovědnosti za Kristovu smrt, jak to již potvrdil Druhý vatikánský koncil z let 1962-1965.

Benedikt si klade otázku: Kdo byli žalobci Krista? A odpovídá, že výraz Židé, který používá evangelista Jan, rozhodně neznamená lid Izraele jako takový, nýbrž má přesný a ohraničený význam: jde o "aristokracii chrámu", tedy židovské duchovní hodnostáře.

Tato slova znovu potvrzují teze obsažené v dokumentu vydaném na Druhém vatikánském koncilu v roce 1965 pod názvem Nostra Aetate, který znamenal revoluci ve vztazích katolické církve s Židy. Uvádělo se v něm, že Židům nemůže být přisuzována vina za Kristovu smrt ani v tehdejší době, ani dnes. Benediktův názor uvítal Izrael a židovské skupiny.

Papež se ve své knize staví proti výkladu Ježíšovy postavy jako "politického revolucionáře". Kristus nepřichází jako ničitel, píše. Přichází s darem uzdravovat a ukazuje Boha jako toho, kdo miluje, uvádí Benedikt.

Papež se znovu staví proti násilí mezi náboženskými obcemi v době, kdy se na křesťany v četných oblastech světa útočí.

"Strašlivé důsledky násilí motivovaného náboženstvím vyvstávají ostře před našima očima. Násilí neslouží lidstvu, ale nelidskosti," zdůraznil.

Benedikt se rovněž dotýká aktuálních otázek, jako je vztah pravdy k politice. "Což není pravda, že se velké diktatury držely u moci silou ideologické lži a že jedině pravda může přinést osvobození?" táže se.

Papež požaduje, aby se křesťanství neomezovalo na morálku, a pranýřuje moralizující postoj, jenž se projevil v 19. století a jednostranně předkládal koncepci čistoty, kterou stále více omezoval jen na sexuální stránku.

Ve svém předchozím díle Světlo světa, jež vyšlo loni v listopadu a bylo první knihou rozhovorů od té doby, co se stal v roce 2005 papežem, vyvolal Benedikt senzaci, když připustil v některých případech použití prezervativu.

Stejně jako u prvního svazku Ježíše Nazaretského je dílo podepsáno Joseph Ratzinger-Benedikt XVI., neboť papež se pustil do díla ještě v době, kdy byl kardinálem a prefektem Kongregace pro doktrínu víry, pověřené dohledem nad katolickým dogmatem. Benedikt XVI. v současné době pracuje už nad posledním svazkem trilogie o Ježíši Nazaretském, věnovaném Ježíšovu dětství.

Druhý svazek Ježíše Nazaretského vychází v němčině, italštině, angličtině, španělštině, francouzštině, portugalštině a polštině. Kniha má stejně jako první díl vyjít i v češtině.

Foto: Domradio