Jaký je morální status lidského embrya? Zdálo by se, že prakticky žádný: o potratech se hovoří jako o bezpečné lékařské proceduře, embryo-destruktivní výzkum se prezentuje jako takřka zázračný prostředek k vývoji nových léčených procedur. A embryo? Je jen tichým účastníkem diskuzí o svém vlastním osudu bez možnosti se jakkoli hájit.

Prvních 23 dní lidského zárodečného vývoje - zdroj: Wikipedia

Přiznat lidskému embryu morální status – přiznat mu základní lidská práva – je v dnešní době stále obtížnější. Utilitaristická mentalita, pečlivě maskované sobectví vystavované navenek v hávu práva na seberealizaci, vyhraněný individualismus charakterizují západní společnost zastíněnou úpadkem hodnot. Mnohé ženy chápou právo na potrat jako základní právo, díky němuž se stávají skutečně svobodnými, právo podmiňující všechna ostatní práva. A kdo by se odvážil bránit výzkumu embryonálních kmenových buněk, když slibované zisky pro celou společnost (rozuměj: pro ty, které za součást společnosti považovat chceme) jsou obrovské?

Lidskému embryu bývá nejčastěji odpíráno právo na život ze dvou důvodů. Zastánci embryo-destruktivního výzkumu tvrdí, že embryo není až do určitého okamžiku ve svém vývoji (nejčastěji se hovoří o 14. dni, kdy se objevuje primitivní proužek) individuálním organismem lidského druhu, nýbrž pouhým shlukem buněk. A na zničení shluku buněk není eticky nic závadného, zvláště když se buňky využívají v naději objevu a zdokonalení možných terapií. Zastánci potratů jdou poněkud dále. Protože poznatky embryologie poměrně jasně ukazují, že vyvíjející se plod je živočichem lidského druhu, lidským jedincem, využívají jiných argumentačních strategií a popírají, že lidský jedinec ve všech fázích svého vývoje představuje lidskou osobu. Pokud např. embryo není osobou, potom nenese žádná základní lidská práva, protože ta se lidem přisuzují pouze na základě skutečnosti, že jsou osoby.

Hájit v dnešní době práva lidského embrya na život od okamžiku jeho vzniku (od okamžiku oplození) znamená plavat proti proudu soudobé mentality. V podstatě jedině katolická církev neochvějně a vytrvale brání nevinné lidské bytosti v nejcitlivějších okamžicích jejich života, za což si nezřídka vysloužila výtky, a dokonce i urážky.

Jaký je tedy morální status lidského embrya? Je od samého počátku své existence individuální lidskou bytostí, živočichem rozumové přirozenosti, lidskou osobou, nositelem nezcizitelných, základních lidských práv ukotvených v jeho přirozenosti? Na tuto teoretickou otázku s nesmírnými praktickými důsledky (ve hře jsou životy miliónů lidských bytostí) se pokouší odpovědět mezinárodní bioetická konference Lidské embryo: mezi vědou, filozofií a etikou, kterou pod záštitou pražského arcibiskupa mons. Dominika Duky OP. pořádají Bios - Společnost pro bioetiku, Vysoká škola CEVRO Institut, pražské Gymnázium Jiřího Gutha-Jarkovského a stejnojmenná základní škola, ve spolupráci s Academia Bohemica, SFD Bologna a Facoltà Teologica dell’Emilia Romagna. Konference se uskuteční 28. května od 15.00 hodin v atrium CEVRO Institutu v Jungmannově ulici. Zazní příspěvky Petra Hacha (Některé etické problémy současné reprodukční medicíny), Giorgia Carboneho (Lidské embryo: někdo nebo něco?), Davida Černého (Lidské embryo v bioetické perspektivě) a Andrea Porcarelliho (Lidské embryo: etické a výchovné významy).

Současně se také připravuje do tisku monografie Černý, D. a kol., Lidské embryo v perspektivě bioetiky, k níž úvodní slovo napsal pražský arcibiskup mons. Dominik Duka OP. a úvod prof. Josef Dolista. Monografie shrnuje a prohlubuje všechna témata, která zazní na pražské konferenci, od embryologie, metabiologie, přes metafyziku, etiku, až k pedagogickým významům lidského embrya v rámci výchovného procesu protkaného hodnotami. Vědeckým recenzentem monografie je doc. MUDr. Jozef Glasa, CSc z Ústavu medicínskej etiky a bioetiky na Slovensku, vyjde v nakladatelství Wolters Kluwer v polovině května.

Zájemci o účast na konferenci či monografii mne mohou kontaktovat na e-mailové adrese david.p.cerny@gmail.com