Byl atentát na papeže Jana Pavla II. v roce 1981 činem šíleného extremisty? Nebo ho zosnovala sovětská tajná služba, jíž se nelíbila papežova podpora tehdejšího disentu ve východní Evropě? Nebo za útokem stál samotný Vatikán? Důkazy podložené odpovědi na tyto otázky stále neexistují. Jasno do věci nevneslo vyšetřování kauzy, ani loňské propuštění tureckého atentátníka Mehmeta Aliho Agci (53), který strávil téměř 29 let v italském a tureckém vězení za tento pokus o vraždu a další zločiny. Agca uvedl v minulosti příliš mnoho verzí motivu svého činu, které poté často odvolával, čímž učinil každý svůj další výrok jen málo věrohodný. V pátek 13. května uplyne 30 let od atentátu.

V osudný den, při generální audienci na Svatopetrském náměstí, jel papež jako obvykle v otevřeném automobilu davem a rozmlouval s jásajícími lidmi. Pozvedl do výšky jedno dítě a opět ho vrátil rodičům, když ho zasáhly kulky tehdy 23letého Aliho Agci. Čtyři výstřely do břišní krajiny, pravé a levé ruky si vyžádaly pětihodinový chirurgický zákrok, při němž mu byla odstraněna část poškozeného střeva.

Po několikatýdenní rekonvalescenci provázené vysokými teplotami byl papež přijat zpět na kliniku a znovu operován. Teprve po dvou letech lékaři potvrdili, že Jan Pavel II. byl při transfúzích krve infikován cytomegalovirem, který má podobné příznaky jako mononukleóza. Zároveň uvedli, že papež se z této infekce zcela zotavil.

U Agci, který byl zatčen ihned po atentátu, našla policie lísteček, na kterém stálo, že na papeže útočil "na protest proti imperialistické politice SSSR a USA". Atentátník byl v červenci 1981 odsouzen k doživotnímu vězení, milost mu v červnu 2000 udělil italský prezident Carlo Azeglio Ciampi na papežovu žádost.

Jan Pavel II. přičítal to, že při atentátu vyvázl sice těžce raněn, ale živý, Panně Marii Fátimské. Papež Agcovi veřejně odpustil již tři dny po činu a o dva roky později ho dokonce navštívil v jeho cele.

Bývalý člen turecké pravicově extremistické organizace Šedí vlci odletěl po omilostnění v roce 2000 do Turecka, kde byl opět uvězněn kvůli vraždě levicového novináře Abdiho Ipekçiho z roku 1979. Trest smrti za tuto vraždu byl mezitím změněn na doživotí a později zkrácen. V lednu 2006 byl Agca propuštěn, údajně na základě amnestie z roku 2002 a novely trestního zákoníku. Na svobodě pobyl jen pár dní, než soud zrušil propouštěcí rozhodnutí. Agca byl vzápětí opět uvězněn, na svobodu se dostal až loni v lednu. Agca, u kterého lékaři v roce 2006 zjistili těžkou poruchu osobnosti a asociální chování, tak strávil v italském a tureckém vězení téměř 29 let.

Pozadí činu z května 1981 nebylo nikdy řádně vysvětleno. Tisíce dokumentů, které byly od té doby nashromážděny, neumožnily objasnit, zda měl Agca jednoho či více společníků. V červnu 1997 tak bylo vyšetřování atentátu definitivně zastaveno.

"Jsem Ježíš... jsem všemocný," prohlásil například v roce 1985 Agca, který prý v roce 2007 přestoupil na katolickou víru. K motivu svého činu Agca nejdříve uváděl, že jednal sám (považoval papeže za vůdce křížové výpravy proti islámu). Později tvrdil, že si ho najala bulharská tajná služba (v Bulharsku se Agca údajně pohyboval s falešným pasem v roce 1980). Ta údajně jednala z pověření sovětské tajné služby KGB, která se obávala rozdmýchání protikomunistických revolt kvůli papežově podpoře disentu v tehdejších satelitech SSSR. Nakonec Agca tuto verzi popřel. Později se objevily indicie i o účasti východoněmecké tajné služby Stasi na atentátu, které se ale také nepotvrdily.

Vyšetřování v 80. letech ukázalo, že Agca byl v kontaktu i s bulharským občanem Sergejem Antonovem. Ten byl ale v roce 1986 pro nedostatek důkazů zproštěn obžaloby (zemřel v roce 2007), zproštěni byli ze stejného důvodu i další dva Bulhaři. Také sám papež Jan Pavel II. během návštěvy Sofie v roce 2002 bulharskou stopu k atentátu vyvracel. Ve své knize Paměť a identita ale papež napsal, že Agca nejednal z vlastního popudu.

Před šesti lety z vězení Agca dokonce prohlásil, že "bez pomoci některých kněží a kardinálů by útok nikdy nemohl provést". A loni v listopadu (již po svém propuštění) Agca v rozhovoru pro tureckou televizi řekl, že za atentátem stál Vatikán. "Naplánovali a zorganizovali to. Objednávka střelby na papeže přišla od vatikánského tajemníka, kardinála Agostina Casaroliho," uvedl s tím, že cílem Vatikánu bylo, aby byl tento atentát přiřknut východoevropským tajným službám a tak by byly oslabeny jejich komunistické vlády. Součástí objednávky měl být i to, aby nemířil na hlavu nebo srdce, ale do břišní oblasti. Za akci prý inkasoval 40.000 až 50.000 dolarů.

K tématu viz též starší článek ChristNetu