Zpracováváme problémy nejprve sami a v modlitbě říkáme co chceme? Nebo předkládáme problémy Otci? „Už nemají víno,“ modlila se Marie na svatbě. Předložila Ježíši problém. Ježíš společně s lidmi na svatbě problém vyřešil. Tento typ modlitby jsem si pro sebe nazval „modlitba předkladná“. Příběh o proměnění vody ve víno jsem slyšel víckrát. Ale teprve teď je Mariina modlitba pro mne objevem. Stačí se modlit jednou větou? Podívejme se na tuto jedinou větu. Její moudrost může vynikne víc, když si představíme, jak by se ve stejné situaci mohl modlit někdo jiný úplně jinak. Co by se stalo, kdyby se Maria modlila jinak? Jak bych se na jejím místě modlil já?

Vymyšlené příklady modliteb, které Marie neřekla:

1) Modlitba na špatné adrese
Někdo by nešel za Ježíšem, ale šel by za správcem svatby: „Pane správce, slyšel jsem, že už nemáte víno, tak s tím prosím Vás něco udělejte.“

2) Modlitba s rozpracovaným řešením
Někdo by šel k Ježíši s propracovaným úkolem: Ježíši, je potřeba zajistit víno, nejméně 5 litrů do hodiny a do večera ještě 20 litrů. Jděte s učedníky nakoupit po okolí a pak to hned doneste správci svatby. Už na vás čeká.“

3) Modlitba prosebná s vymyšleným cílem
Někdo by si u Ježíše vyprošoval uskutečnění vlastního nápadu: „Prosím Tě dej, ať hosté už moc nepijí a na stolech vydrží zbytek vína až do konce svatby. Dej, ať si hlavně nikdo ničeho nevšimne a není ostuda.“

4) Modlitba psychologizující, pomlouvavá, trestuchtivá
Někdo by Ježíši vysvětloval celý řetěz problémů: „Ať se kvůli tomu, že došlo víno nevěsta se ženichem nerozejde. Chudák nevěsta. Je tak neschopný, že ani nezajistil víno na vlastní svatbu. To je trestuhodné. Už před svatbou ji ublížil. Říkal jsem jí, ať se s ním rozejde, ale nedala si říct. A teď tohle. Prosím dej ať se jim nerozpadne manželství.“

5) Modlitba neosobní, nátlaková
Někdo by nešel přímo za Ježíšem, ale šel by za Petrem: „Petře, ty máš větší autoritu než já, prosím Tě, řekni Ježíšovi, že už nemají víno a popros ho, ať udělá něco podle tvého uvážení.“

6) Modlitba nesmyslná
Někdo by prosil Ježíše, aby proměnil hosty na svatbě: „Ježíši dej, aby když bude služebnictvo nalévat hostům místo vína vodu, ať hosté nic nepoznají a mají pocit, že pijí víno.“

Víme ve všech situacích, o co máme v modlitbě prosit? Je problém, který vidíme, problém skutečný? Např. za situace, kdy by byli hosté už namol a probíhala rvačka, bylo by třeba další víno? Co vidíme jako problém můžeme předložit Otci k rozhodnutí jestli to problém je a případně i k řešení.

Marie řekla surovou pravdu „Už nemají víno.“ A nic si k tomu nepřidala. Ježíš Marii slyšel a slyší ženy i muže, kteří mu předkládají problém a může jim zjevit svou moc. Marie byla první člověk, který Ježíši předložil problém. Bylo to hned třetí den po Ježíšově křtu. Ježíš nedělal zázrak sám, nedělal ho z ničeho a nedělal ho na zelené louce. Proměňoval lidi na lidi spolupracující na zázraku. Vodu proměnili ve víno. Využil lidské práce i materiálu. Marie řekla „Učiňte všechno, co vám řekne.“ Řekl. Oni čerpali, nosili a nalévali vodu do nádrží, Ježíš proměnil, oni nabírali a odnesli správci. Po předložení problému může nastat hodina, kdy nebeský Otec, Syn a Duch Svatý činí zázraky.

Co a v jakém pořadí máme říkat nebeskému Otci nás učí Ježíš v modlitbě, která začíná oslovením Tatínku. Učedníkům řekl, že budeme činit stejné skutky jako On, a ještě větší. To je možné v Duchu Svatém, který se za nás přimlouvá u Otce. Nevíme, oč se máme modlit. Ježíš nám řekl, abychom se nemodlili s množstvím slov. Mariina modlitba „Už nemají víno“, je stručná, ale pohotová. Petr se před uzdravením chromého dlouze nemodlil, řekl: „Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď“ a vzal ho za ruku a pomáhal mu vstát.

Jak se vyvíjí naše modlitba? Zkusili jsme někdy „modlitbu předkladnou“? Jaké jsme zažili zázraky? Jak nebeský Otec odpověděl na naše problémy a jakým způsobem jsme mu o nich vlastně řekli?