Pane Blažku, máte k místu nějaký osobní vztah, že jste se rozhodl pomoci právě s opravou varhan na Křemešníku?

Jiří BlažekKřemešník je kouzelné poutní místo. Jsem přesvědčený, že kdo ho jednou navštíví, tak se do něho zamiluje. A pokud ne, tak se tam alespoň bude vracet. Náš rod právě pochází od Křemešníka z jedné ze samot, které jsou kolem něho roztroušené jako ovečky na svahu, a proto k němu mám velice osobní vztah.

Jak shánění peněz probíhalo? Je dnes jednoduché někoho přesvědčit o tom, že i aktivity bez osobního prospěchu mají smysl?

V průběhu posledního půl roku až roku jsem zorganizoval několik akcí, na kterých jsme postupně vybírali na opravu varhan. V prosinci jsme začínali v Pelhřimově Vánočním koncertem a potom to byly tři komornější akce jako přednášky, ukázky vazby květin a ochutnávky vín. To dalo dohromady bezmála 40 tisíc korun. Zbytek přidali sponzoři a podnikatelé, které jsme oslovili. S potěšením mohu říci, že lidé pořád ještě mají srdce na svém místě a nikoli tvrdý kámen.

Kdy se návštěvníci dočkají koncertu z opraveného nástroje?

Pokud vše půjde podle plánu, tak už o letošních Vánocích by měly koledy zaznít z opravených varhan. S opravami se začalo před měsícem po tradiční pouti a zatím neočekáváme nějaké větší zádrhele. Mám radost z toho, že se povedlo celou věc dát do pohybu. Velké díky patří sponzorům, ředitelům a majitelům firem, kteří neváhali a přispěli. Velkou zásluhu na tom má varhaník Jiří Váňa. A pak samozřejmě lidem, kteří ze své kapsy přispěli na dobrou věc.

Chystáte k příležitosti úspěšného zrestaurování varhan nějaký speciální program pro veřejnost, kde byste všem dárcům poděkovali?

Jsme připraveni uspořádat varhanní koncert k otevření po opravách, ale pravděpodobně to necháme až na jarní období, kdy bude hezky. V zimě je na Křemešníku skutečně velká zima.

Dosud jsme rozebírali vaše aktivity pro církev z hlediska volného času a zájmů. Vy jste se ale s důležitým církevním tématem setkával i při své práci. Jako odborník na vlastnické vztahy a pozemkovou reformu jste určitě narazil na problematiku církevních restitucí. Nemyslíte, že je na čase tuto záležitost jednou provždy dořešit?

Rozhodně. Je nejvyšší čas dokončit tuto neveselou problematiku naší polistopadové historie. Pokud nyní nedojde ke shodě, tak si myslím, že všechny polistopadové vlády a politické reprezentace mohou jít do jednoho šiku s těmi, kteří majetek církvi po roce 1948 sebrali. Souhlasím s arcibiskupem Dominikem Dukou, že je na čase, aby se cesty církve a státu rozdělily.

Jak jste spokojený se současným stavem věci? Jaké by podle vás bylo nejlepší řešení? Finální stanovisko zástupců církví a dalších členů vládní komise by mělo padnout do konce tohoto měsíce.

Současný návrh (navrácení 56 % jejich bývalého majektu v celkové hodnotě 75 mld. Kč a za nevrácený majetek stát doplatí církvím 59 mld. Kč – poznámka redakce) je velice kompromisní a přijatelný pro církve, které s tímto návrhem podle neoficiálních vyjádření souhlasí. Představitelé koalice s tímto návrhem souhlasili už v květnu, ale nyní se objevují negativní stanoviska Věcí Veřejných. To už je však součástí jejich folklóru a snahy se v okurkové sezóně opět zviditelnit. Podle mého názoru má velký podíl na současné podobě návrhu ministr financí Miroslav Kalousek, který se všemi zúčastněnými vede složitá jednání. Věřím, že stávající návrh bude konečně přijatý a věci se začnou hýbat.

Co by podle Vás měly církve udělat, pokud konečné rozhodnutí v nejbližší době nepadne?

Pokud i tato jednání ztroskotají, tak si myslím, že by se církve měly velmi hlasitě ozvat a dát státu zpět ruiny, převážně rozsáhlé hospodářské budovy bez dalšího zázemí a možnosti zabezpečení, které jim stát převedl.

Děkuji za rozhovor!

Jiří Blažek – předseda TOP 09 v kraji Vysočina a ředitel Vodních cest ČR, profiloval se jako odborník na pozemkovou problematiku na ministerstvu zemědělství a na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).

Související zpráva: Církve souhlasí s navrženým majetkovým narovnáním