MUDr. Zdeněk Susa je osobnost, s níž je radost obývat planetu Zemi. Lékař, evangelický kazatel, spisovatel, nakladatel, cestovatel... a samozřejmě manžel, otec a dědeček. Vše, co dělá nese známku toho, že umí spojit životní profesi se službou druhým a s ntelektuální zájmy. Pro mě a mnohé mé přátele je naplňovatelem humanitních ideálů v praktickém životě. Příští rok MUDr. Susa oslaví své sedmdesátiny.

Pane doktore, na netu visí několik rozhovorů s Vámi a dva pořady televizí Z1 a ČT2. V prvém případě Vám redaktorka pokládá otázky bioetické, v druhých dvou převládají otázky o Vaší knížce o pivu. Já bych se s Vámi rád bavil o Vašem nakladatelství. Proč Vás v roce 1994, tedy době relativně snadné publikační nabídky, napadlo si založit vlastní nakladatelství?
Na začátku byla moje brožurka o česko-německých vztazích, kterou jsem napsal původně jako samizdat. Po převratu jsem se ji pokoušel vydat, publikační nabídka byla – jak říkáte – relativně snadná, nicméně dost zmatená, takže se mi to nepodařilo. Na radu přátel jsem ji vydal vlastním nákladem, vzápětí všechno prodal a tak jsem se přesvědčil, jak je to snadné. Rozhodl jsem se tedy pomáhat na svět knížkám i jiných autorů a založil nakladatelství.

Mnoho začínajících spisovatelů dnes marně nabízí své knihy nakladatelstvím. Jsou odmítáni většinou z komerčních důvodů. Např. nakladatelství Šulc&Švarc vydává pouze poezii Jiřího Žáčka, protože prodají vše, co mu vytisknou. Minimum je 1000 kusů. Co byste jim poradil?
Já začínající spisovatele odmítám také, ne tolik z důvodů komerčních jako z kapacitních. Celé nakladatelství jsem já sám a můj ediční program je zahlcen na léta dopředu tím, co jsem už slíbil. Takže bych těm autorům poradil totéž, co jsem poradil sobě: Vydejte svou prvotinu vlastním nákladem a pak se uvidí.

Vy jste jako jeden z prvních knižních titulů vydal Vaši publikaci Ultreia. Domníváte se, že kdybyste si ji nevydal sám, vůbec by nevyšla?
Nedomnívám se tak ani tak. Když jsem založil nakladatelství, přestal jsem uvažovat o dodávání rukopisů nějaké konkurenci.

Jaké distribuční sítě využíváte? Nepředpokládám, že knihy sám po Čechách rozvážíte.
Spolupracuji s distribuční firmou Kosmas, která dodává moje knihy i na Slovensko a je spolehlivá.

Kosmas je internetový obchod. Jakou zkušenost máte s tradičními, tzv. kamennými knihkupectvími?
Kosmas je nejen internetový obchod, je to současně firma, která rozváží knihy do kamenných knihkupectví. Od chvíle, co jsem navázal spolupráci s firmou Kosmas, jsem přestal obcházet kamenná knihkupectví. Existuje jen jediná výjimka a je to knihkupectví Kalich v Praze v Jungmannově ulici, s nímž mám od počátku exkluzivní spolupráci.

Uvažujete i o spolupráci s jinými online prodejci (třeba Neoluxor, Amazon, atd.)?
Zatím jsem se k tomu uvažování nedostal; nestačím prostě všechno a současný stav mi vyhovuje.

Žádáte či žádal jste někdy o granty, aby Vámi chtěný titul mohl vyjít?
Jistě. Vydávám knihy, o kterých se domnívám, že by měly vyjít a být k dispozici. O jejich komerčním úspěchu předem obvykle neuvažuji. Mnohé z takových titulů bych bez dotace nezaplatil.

Jsem si jist, že naše čtenáře v tuto chvíli pálí mýšlenka, na které grantové agentury se obracíte a zda s žádostmi o grant pro konkrétní tituly máte (měl jste) takové potíže, že jste musel žádat vícekrát a jinde.
Seznam grantových agentur, kde jsem už žádal – to je mé obchodní tajemství. Prozradit však mohu, že jsem ještě nikdy a nikde nebyl odmítnut.

Kdo Vám knihy tiskne a v jakých nákladech u Vás knihy vycházejí?
V poslední době mi knihy tisknou tiskárny Akcent ve Vimperku a PB tisk v Příbrami. S oběma jsem spokojen. A náklady jsou různé – nejméně 300 kusů a nejvíc 2000 kusů.

Uvedl byste několik případů knižních titulů z Vašeho nakladatelství a genezi jejich proměny z rukopisu ke knize, jíž si zájemce může definitivně koupit?Jak dlouho a za kolik?
To je všechno velice individuální. Rukopis, který se mi líbí a který se rozhodnu vydat, dostane nejdříve redaktor, který opraví chyby a někdy upraví text i stylisticky. Opravený text se pošle autorovi, aby eventuální změny schválil. Schválený rukopis dostane grafik, který připraví sazbu. Ta jde do korektury, podle korektury se opraví a potom ji dostane tiskárna. Mezitím se navrhuje obálka a pošle autorovi ke schválení. Stejné je to s ilustracemi, pokud v knize mají být. To všechno může trvat různě dlouhou dobu. Některé mé spolupracovnice jsou matky s malými dětmi a rychlost jejich práce je limitována tím, jak moc jim děti při práci lezou na klín a sahají na klávesnici počítače. Jisté je pouze to, že od odevzdání tiskárně jde kniha asi za měsíc na trh.

A za kolik?
To se musí spočítat podle výrobních nákladů. K nim se připočte rabat distributora a knihkupců a ještě se musí něco přidat, aby to pokrylo režii nakladatelství, eventuálně vydělalo něco na příští ztrátové tituly.

Děláte si opravdu vše sám nebo žádáte o vykonání dílčích prací někoho dalšího? Mám na mysli web designera, grafika obálek, ilustrátora, korektora, sazeče, účetního, distributora ...
Na začátku jsem dělal skutečně všechno sám. Dnes zadávám vše, co souvisí s grafickou podobou knih. Sám dělám jen některé korektury, obsluhuji internetový obchod a hlídám si účetnictví.

Tak jestli tomu rozumím, pracuje pro Vás člověk, který vyšlé knížky skladuje, a poté, co si je zájemce objedná online, tato osoba knížku zabalí a odnese na poštu. Je to tak?
Je to tak. Ten člověk, co pro mne pracuje, jsem já sám. Knížky skladuji doma na půdě, sám je balím a na poštu je někdy nosí manželka, když jde zrovna pro chleba.

Která z Vašich knih se prodávala nejlépe a která nejhůř? A víte proč?
Nejlépe se prodává moje „Velká česká pivní kniha“, která svou tématikou zasahuje podstatnou část české populace. Podobně dobře se však prodává i kniha „Ultreia“ o pouti do Santiaga de Compostela. Nejhůře se prodává poezie, ale to je známá věc. Knížek veršů se u nás vydává spousta a nikdo je nekupuje. Vydat poezii je v podstatě dárek autorovi.

Kdyby někdo z našich čtenářů uvažoval o založení nakladatelství v roce 2011, co byste mu doporučil a před čím ho varoval?
Asi bych mu vysvětlil, že z mého nakladatelství si nemůže brát příklad, protože nakladatelství je pouze můj koníček, který mě neživí. Nakladatelství vlastně není moje živnost, ale moje hra. Mám tedy značnou svobodu a mohu si dovolit být i ve ztrátě. Kupodivu z té „hry“ vzešlo už přes osmdesát titulů. Sám tomu někdy nemohu uvěřit.

A poslední otázka na závěr. Na Vašich webových stránkách jsem nenašel odkaz na Váš ediční plán. Vím ovšem od Vás, že na dva roky do předu jste kapacitně vydavatelsky zahlcen. Co plánujete vydat?
Můj největší současný projekt je edice „Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951. Dokumenty z českých archivů“. Vydal jsem už tři svazky a na nejbližší roky je naplánováno dalších pět svazků. Ještě letos vyjde drobná knížka autorky Hany Lohrové, která na kole a pěšky dojela a došla do Santiaga de Compostela. Dál plánuji knihu Josefa Blahy o kabale v židovské filosofii; ta bude v jazyce anglickém. V příštím roce vyjde podle všeho druhé přepracované vydání mé „Velké české pivní knihy“ a snad i něco dalšího, ale to bych zatím nechtěl slibovat.

Děkuji Vám za rozhovor

foto: Jiřina A Radek Kačena's Photos, Alena Rettová's Photos, převzato z facebookového profilu Z. Susy.