Čtyři university sídlící v oblasti New Yorku si daly tento podzim za úkol přiblížit široké veřejnosti situaci homosexuálních bisexuálních a transsexuálních věřících (dále jen HBT) v katolické církvi a to prostřednictvím několika celodenních konferencí. Blok témat a konferencí prezentovali pod názvem „Více než monolog – odlišná sexuální orientace a katolická církev“.

HomosexualitaJejich situace bude diskutována z pohledu duchovního, pastoračního i církevně právního a podle Paula Lakelanda, který program sestavoval, jsou zahrnuta témata jako homosexualita v duchovním životě, sňatek příslušníků stejného pohlaví, ale i problematika sebevražd mladistvých v důsledku jejich menšinové sexuální orientace. Do programu se zapojily jezuitské university Fordham a Fairfield, ekumenický seminář Yaleské university a ekumenický Teologický seminář Unie při Columbijské universitě. „V tradici katolické církve není kromě oficiální nauky na toto téma nic jiného - přinejmenším nic veřejného,“ vysvětluje dále Paul Lakeland, profesor katolických studií Fairfieldské university. „Naším cílem je, aby na těchto setkáních zazněly názory ze všech možných stran katolické církve.

První z řady konferencí pod názvem „Učit se naslouchat aneb přístup k lidem s odlišnou sexuální orientací v katolické církvi“ se konala 16. září na Fordhamské universitě.

Následující setkání pořádal 1. října Teologický seminář Unie a přednášelo se a diskutovalo na téma „Pozitivní přístup k odlišnostem: sebevraždy mladistvých, katolické školství a duše věřících s HBT orientací“. Kelby Harrison, který byl pořadatelem tohoto oddílu, doplnil, že debata se zaměřila na to, jak vedení katolických škol přispívá ke zdravému duševnímu a citovému růstu svých studentů navzdory zjištěnému „velmi negativnímu postoji katolických škol vůči lidem s HBT orientací“. Diskuse se účastnil například novinář Dan Savage, který založil charitu „It Gets Better“ („Bude líp“) v reakci na sérii sebevražd mladých studentů státních škol, kteří takto reagovali na problémy se svojí sexuální orientací.

Kelby Harrison k tomu dodává: „Katolické školy si musí uvědomit zodpovědnost za mladé lidi, které mají na starosti. V církevních školách totiž není o nic méně žáků s menšinovou sexuální orientací než na státních školách.“

Odlišná sexuální orientace, celibát a kněžské povolání

22. října se pak na Yaleské universitě uskutečnila konference na téma „Sňatek příslušníků stejného pohlaví a katolická církev: církevní právo, víra a názory laiků“.

Cyklus uzavřela 29. října konference na Fairfieldské universitě nesoucí název „Péče o duši aneb odlišná sexuální orientace, celibát a kněžské povolání“. Diskutéři a přednášející, mezi kterými byla například lorettánská sestra Jeannine Gramick z New Ways Ministries (Nové cesty pastorace), Mark Jordan z teologické fakulty Harvardu nebo novinář Jamie Manson z katolického magazínu National Catholic Reporter, se zaměřili na úlohu a odpovědnost duchovních s odlišnou sexuální orientací v rámci jejich pastorační praxe. „Jak se například vyrovnávají se svou jinou identitou a náboženskými závazky?“, ptá se profesor Lakeland.

Profesor dále uvedl, že program konferencí plánovali se zástupci ostatních universit více než rok, a dodal, že fórum na takové téma je prvním svého druhu z hlediska spolupráce katolických universit Fordham a Fairfield s ekumenickými teologickými školami při Yaleské a Columbijské universitě.

Podle jeho slov byla témata programu z části inspirována očividným myšlenkovým posunem v americké společnosti v posledních letech. Tento posun přispěl například k uzákonění sňatků příslušníků stejného pohlaví a registrovaného partnerství v řadě států USA. „V americké společnosti se každopádně něco změnilo a tato změna pomáhá odbourávat předsudky společnosti – katolíky nevyjímaje - vůči spoluobčanům s odlišnou sexuální orientací.“

Lakeland jako příklad uvedl výzkum Georgetownské university provedený mezi laickými katolíky z oblasti města Washington. Data z něho získaná ukazují, že 74 % katolíků, kteří do tohoto apoštolátu spadají, podporuje buď sňatek příslušníků stejného pohlaví, nebo registrované partnerství. Podle Paula Lakelanda to znamená, že „je tu něco, o čem bychom měli diskutovat“.

Přeloženo z článku Alice Popovici v National Catholic Reporter z 2. září tohoto roku.