Představitelům římskokatolické církve, ERC a Federace židovských obcí připomíná volební kampaň ČSSD slova K. Gottwalda. Zdá se, jako kdyby ve štábu ČSSD ještě pracovali titíž soudruzi, bez kterých by únor 1948 neproběhl tak „čistě“. Připomeňme si to, že ministři za ČSSD v tehdejší vládní krizi neabdikovali. Tím umožnili K. Gottwaldovi vítězné doplnění vlády. Následoval vstup části členů ČSSD do KSČ formou slučovací přihlášky.

V. Jandák, stínový ministr kultury za ČSSD, Christnetu sdělil, že si přeje, aby nikdo církvím neházel klacky pod nohy. Dále si přeje, abychom měli co nejvíce evangelíků, katolíků i pravoslavných. B. Sobotka se, s ohledem na voličské preference, rozhodnul pro krajské koalice s KSČM, nikoliv s ODS. Pravděpodobná barva krajských rad je proto oranžovorudá. Karlovarští, ústečtí a liberečtí občané se možná dočkají rudooranžových krajských koalic.

ČSSD do volební kampaně zapojila církevní restituce. Výchozí restituční suma je bez jakékoliv pochybnosti – podpis B. Sobotky je pod závěry komise, která ocenění církevního majetku prováděla. Bohužel moc konkrétního o tom, jak chce ČSSD tento problém řešit, není známo. Církevní fond byl nastíněn hodně mlhavě. Církevní fondy zde již byly, ale během ministrování P. Dostála skončily docela špatně. Daňové asignace jako forma podpory církevního života jsou jistě možným příspěvkem k řešení situace. ČSSD ale nezveřejnila procentní sazbu – bez konkrétní nabídnuté hodnoty těžko mohou církve pozitivně reagovat. Druhou stranou mince u asignací je ale snížení daňové výtěžnosti pro stát. ČSSD zatím neřekla, zda toto bude řešit např. plošným zvýšením daní o 1% nebo bude škrtat například v rozpočtové kapitole školství.

Je na ČSSD, aby voličům konkretizovala svoji nabídku církvím, jak vyřešit úpravu vztahu státu a církve tak, aby počty křesťanů narůstaly. Jinak je její rétorika jen předvolebními těšítky – problém se „řeší“ již přes dvacet let. Pokusil jsem se aplikovat slova promluvy biskupa F. Radkovského ve Staré Boleslavi do občanského postoje k volbám:

Proč má jít křesťan k volbám? Proto, aby realizoval svoji víru.

Křesťan věří v jednu všeobecnou apoštolskou církev, tedy v církev sloužící všem. Věří v Boha, který se sám ve svém Synu obětoval za všechny. Křesťan přijímá kříž a ví, že opravdová víra proměňuje život a přináší dobré ovoce. Starý život svého ega odevzdal a nový život dostal. Je bohatý ne tím, co má, ale co dává rodině, farnosti, obci, kraji. Nečeká, že vše nějak samo dobře dopadne. Křesťan je realista, zkoumá reálnost volebních nabídek. Ví, že jeho volební neúčast či volba marginální volební strany by poměrnou částí volebního výsledku podpořila i strany, které by určitě nevolil. Jde proto volit i tehdy, když sám nemá jasno. Modlí se za správnou volbu. Ví, že stejně jako on, ani církev, ani žádná strana není dokonalá, neboť je složena z nedokonalých lidí. Nedá na laciné populistické sliby z plakátů, ale na činy. Gottwald i Hitler totiž také slibovali národu, socialistům i dělníkům spravedlnost a ráj na zemi.

Zajímá se o skutečný věcný program stran. Zjistí si, jaké je ovoce dosavadního života kandidátů, o kterých uvažuje. I když je někdy obtížné zvolit tu nejméně nepřijatelnou stranu, přesto volí a pozorně sleduje, jaké ovoce jeho volba přinesla.

Ježíš Kristus byl veřejně činným, nebyl ale straníkem – žádná politická strana si jej tedy nemůže přivlastňovat. V dokonalém provedení se v něm snoubila osobní zodpovědnost se sociálním cítěním. Je zřejmé, že nebyl pravým ani levým extrémistou - netoužil po diktátorské moci. Nebyl nacionalistou, dokázal se vymezit i vůči "taky věřícím". Nebudoval žádné absurdní sociálno - víra musí být doprovázena skutky.

K usnadnění orientace v neosobním seznamu kandidátů, který má každý doma, přispěl letos významně Český rozhlas. Všichni vedoucí krajských kandidátek a všichni kandidáti na senátora odpovídali během 4-5 minut na stejné dotazy. Odpovědi jsou dostupné ve formě vizitek.

Účastí ve volbách zabráníme tomu, aby za nás rozhodovali jiní. Tak správnou volbu!

Články v rubrice Areopag vyjadřují osobní názory autora.