Rakouští biskupové chtějí vyvést církev ze slepé uličky – vyzývají k jednotě

Pastýřský list pojmenovaný “Jahr des Glaubens” - “Rok víry” [Pojmenovaný stejně jako celocírkevní Rok víry zahájený na 50. výročí zahájení 2. vatikánského koncilu, pozn. překl.] obsahuje speciální kapitolu zaměřenou na přetrvávající patovou situaci v rakouské církvi, která trvá od června 2011, kdy 400členná Iniciativa rakouských kněží zveřejnila svoji “Výzvu k neposlušnosti”. Iniciativa, která se těší podpoře velkého počtu rakouských katolíků, volá po radikálních církevních reformách, včetně povolení svěcení ženatých mužů a vdaných žen na kněze.

Schönborn, jenž je předsedou rakouské biskupské konference, představil zmíněný pastýřský list na tiskové konferenci ve Vídni během prvního říjnového týdne, předtím než se vydal do Říma na biskupskou synodu. Tématem letošní synody byla “nová evangelizace” neboli oživení křesťanské víry v čím dál více sekularizované společnosti. Konání synody se překrývalo se zahájením Roku víry, který potrvá od 11. října 2012 do 24. listopadu 2013 a který je také zaměřen na “novou evangelizaci”.

Během prohlášení k zahájení Roku víry papež Benedikt XVI. řekl: “Církev si je jasně vědoma problémů, kterým víra čelí” a chápe, že bez oživení víry, jež by měla být pevně zakořeněná v osobním setkání s Kristem, “budou všechny ostatní reformy neúčinné”.

Kongregace pro nauku víry zveřejnila 7. ledna zprávu, ve které nastínila své záměry pro Rok víry. Zpráva obsahovala přesvědčení, že rozhodující vliv na obnovu víry člověka a na jeho věrohodné svědectví má správné a neochvějné chápání nauky církve.

Rok víry jako příležitost ke stanovisku o sporným otázkách

Po intenzivních rozhovorech s vatikánským vedením rakouští biskupové podle Schönborna souhlasili s využitím Roku víry k tomu, aby vyjádřili “zcela jasně své stanovisko ke sporným otázkám, o kterých se diskutuje uvnitř rakouské církve”. “A to jsme také na žádost Říma, ale také z našeho vlastního osobního přesvědčení učinili,” sdělil Schönborn během tiskové konference.

Zmiňovaná kapitola z biskupského pastoračního listu nazvaná „Zablokované reformy“* začíná takto:

„Nechceme skrývat to, co nám bylo opakovaně sděleno veřejně i v soukromí. Že totiž panuje obecná nespokojenost se situací v církvi a zejména s ´církevním vedením´ - tedy s námi biskupy a s Římem. Za touto nespokojeností stojí většinou silné obavy o cestu církve kupředu a o její budoucnost. Papež Benedikt XVI. prokázal svoji dobrou informovanost ohledně těchto obav během svého působivého kázání na Zelený čtvrtek (5. dubna), ve kterém reagoval na “Výzvu k neposlušnosti“ skupiny rakouských kněží. Mnozí lidé v naší zemi mají dojem, že “vývoj ustrnul”, že “nepostupujeme kupředu”. Odtud pochází ona fráze “Zablokované reformy”. Na druhou stranu my biskupové již po více než rok říkáme celkem nepokrytě , že “Výzvu k neposlušnosti” nemůžeme nechat bez kritické odezvy. Znamená to tedy, že odteď spočineme v takovéto “bezvýchodné situaci pro všechny zúčastněné strany” a budeme se nadále provokovat dalšími a dalšími obviněními? Chápeme Rok víry jako příležitost, kterou nám dal náš Pán k tomu, abychom společně našli cestu ven z této zdánlivé nebo skutečné patové situace.“

Biskupové dále uvedli, že chápou zájem věřících ohledně některých reformních požadavků. “Mnohé katolíky znepokojuje především nedostatek kněží. V některých částech naší země tento nedostatek pociťujeme s větší a větší naléhavostí. Stále více lidí, ať už těch, kteří jsou v církvi nebo těch, kteří stojí mimo ni, těžko chápe, proč se v takovém stavu nouze nemohou změnit podmínky pro kněžské svěcení a proč nemohou přijmout kněžské svěcení “bezúhonní ženatí muži”(viri probati - 1Tim 3,2-7). Domnívají se, že bychom my biskupové měli vyvinout tlak na Řím, a Řím by pak reformoval současné podmínky. Většina lidí ale přehlíží skutečnost, že 2. vatikánský koncil rozhodl zachovat povinný kněžský celibát v římskokatolické církvi a že tuto skutečnost od té doby potvrdily i všechny biskupské sněmy. Nemělo by to být chápáno jako znamení Ducha svatého?”

Dále pak doplňují: ”Jsme přesvědčeni, že si Bůh v dnešní době povolává kněze. Otázkou ale zůstává, zda-li je zde úrodná půda, ze které tato povolání mohou vyrůstat a být dále vyživována.”

Odvolávajíce se na nedostatek duchovních a extrémní pokles účasti na bohoslužbách, vyzvali biskupové rakouské katolíky k tomu, aby byli více mobilní, aby se sdružovali s většími sousedními farnostmi, aby dojížděli dále ke svatému přijímání a aby především oživili svoji víru.

Biskupové dále zopakovali, že chápou, že věřící jsou netrpěliví a očekávají a žádají reformy. Poukazují ale na to, že některé změny by mohly být provedeny pouze na úkor jednoty v církvi a že “jako biskupové jsou povinni tuto jednotu prosazovat”.

Dialog a církevní jednota

Kardinál Schönborn na tiskové konferenci zdůraznil, že toto prohlášení neznamená, že by biskupové přerušili dialog s kněžími podepsanými pod Výzvou k neposlušnosti. “Stále vedeme dialog, ale některé požadavky by mohly být realizovány pouze na úkor církevní jednoty, a to není v našem zájmu”, řekl Schönborn.

Rakouští biskupové si nemyslí, že by rozdílnost názorů mezi nimi a Iniciativou rakouských kněží mohla vést k rozkolu v církvi, řekl kardinál Schönborn. Navrhl, aby se všechny zúčastněné strany podívaly na současnou patovou situaci kriticky a s odstupem a aby zjistily, co mají společného.

Schönborn také dodal, že se ve své arcidiecézi bude i nadále držet svého dřívějšího rozhodnutí nejmenovat do vedoucích pozic duchovní, kteří se pod Výzvu podepsali. Člověk nemůže zastupovat biskupa a zároveň podporovat výzvu proti tomu samému biskupovi, prohlásil vídeňský arcibiskup Schönborn.

Rozhodnutí napsat delší pastýřský list vycházelo z odhodlání probrat důkladněji stávající problémy, pokračoval Schönborn. Bylo zamýšleno pastýřský list otisknout v nezkrácené podobě ve všech devíti diecézních novinách, které čte přes 460 tisíc lidí. “Mým přáním je, aby si list během Roku víry ve svých farnostech, rodinách a ve svých modlitebních skupinách pečlivě prostudovalo co nejvíce lidí,” dodal.

Msgr. Helmut Schüller, vedoucí představitel Iniciativy rakouských kněží a iniciátor Výzvy, k tomu řekl, že na příkladu pastýřského listu je vidět, že se církevní vedení snaží představit víru a požadavky reforem jako dvě neslučitelné věci.

“‘Obroda může přijít pouze z víry a požadavek reforem z víry zcela jasně vycházet nemůže.’ [Schüller cituje z Pastýřského listu, pozn. překl.] S tímto naprosto nesouhlasím,” říká Schüller, jenž je v současnosti známou osobností a jenž býval Schönbornovým generálním vikářem.

Dále dodal, že ačkoliv Iniciativa chce vzájemnou shodu názorů, “ta ale musí nutně vzejít z ostré diskuse, protože jinak by se jednalo o nezdravou shodu názorů. A pokud je většina božího lidu z hledání oné shody názorů vyloučena, pak taková shoda není opravdová.”

Řekl také, že tvrzení o tom, že se 2. vatikánský koncil rozhodl ve prospěch zachování povinného kněžského celibátu je “historicky nepravdivé” a poukázal na skutečnost, že papež Pavel VI. výslovně požádal, aby se na toto téma během vatikánského koncilu nediskutovalo.

POZNÁMKY:
* - v německém originále “Reformstau“ - Der Stau znamená v němčině doslova „dopravní zácpa“ [pozn. překlad.]

Článek poprvé otištěn v americkém magazínu National Catholic Reporter, ročník 49/1.číslo (26. října - 8. listopadu 2012) pod názvem: „Austrian bishops call for church unity“ Titulek převzat z internetové verze téhož článku.

V případe nejednoznačných citací odkaz na německý originál pastýřského listu 

Autor: Christa Pongratz-Lippitt, přeložil Jiří Procházka, foto: kardinál Christoph Schönborn