Argentinský kardinál Jorge Mario Bergoglio (76), který byl dnes zvolen papežem a přijal jméno František, je první hlavou katolické církve, která je členem jezuitského řádu. Muž, jenž při posledním konkláve v roce 2005 skončil údajně "druhý" za Josephem Ratzingerem, patřil i tentokrát do širšího okruhu favoritů. Je známý svou skromností a pokorou a také silně kritickými názory vůči homosexualitě, potratům a eutanázii.
Nejznámější argentinský kardinál je podle agentury AP strohým jezuitským intelektuálem a pokorným člověkem vyznávajícím prostý životní styl. Až dosud žil v malém bytě, sám si vařil a ve městě se přepravoval hromadnou dopravou. Často navštěvoval chudinské čtvrti Buenos Aires; vyznačuje se dogmatickým konzervatismem a závazkem k sociální spravedlnosti. V některých otázkách je ale považován za hodnostáře moderního ražení.
Jorge Mario Bergoglio se narodil 17. prosince 1936 v Buenos Aires jako jedno z pěti dětí italských imigrantů. Jeho otec pracoval jako železniční dělník. Bergoglio vystudoval chemicko-průmyslovou střední školu a v 21 letech vstoupil do jezuitského řádu. Poté vystudoval filozofii a teologii v San Miguel u Buenos Aires a stal se profesorem teologie.
Vysvěcen na kněze byl 13. prosince 1969. Poté v letech 1973 až 1979 působil jako představený noviců, profesor teologie a argentinský provinciál jezuitů. Již tehdy zaujal svými vůdčími schopnostmi. V letech 1980 až 1986 byl rektorem jezuitské fakulty filozofie a teologie v argentinském San Miguel a poté sloužil v jezuitském řádu jako duchovní v Córdobě.
V květnu 1992 ho papež Jan Pavel II. jmenoval pomocným biskupem v Buenos Aires. Arcibiskupem se stal 28. února 1998 po smrti tehdejšího kardinála Quarracina. Kardinálem byl jmenován opět papežem Janem Pavlem II., a to 21. února 2001. V letech 2005 až 2011 byl předsedou Argentinské biskupské konference.
Jako kardinál se snažil napravit pověst církve a obviňoval církevní vůdce z pokrytectví. "Jděte ven a podělte se o své svědectví, jděte ven a pracujte se svými bratry a sdělujte si zkušenosti, jděte ven a staňte se slovem Božím," řekl Bergoglio při loňském kázání argentinským kněžím. Hlásá nutnost soucitu vůči chudým a nemocným; v roce 2001 při návštěvě hospice umyl a políbil nohy dvanácti pacientům trpícím onemocněním AIDS. Několikrát zdůraznil spiritualitu a svatost, která by měla přirozeně vést k většímu zájmu o chudé a nemocné.
Bergoglio, který nerad poskytuje rozhovory médiím, v minulosti otevřeně kritizoval také porušování lidských práv v Argentině za bývalého diktátorského režimu a chování levicových partyzánů. V roce 2005 byl ale obhájci lidských práv obviněn ze spiknutí s vojenskou juntou a z toho, že se v roce 1976 údajně podílel na únosu dvou jezuitských kněží. Žádný důkaz, který by potvrdil toto obvinění, však nebyl předložen a Bergogliův mluvčí vše kategoricky popřel.
Když Argentina v roce 2010 jako první latinskoamerická země zlegalizovala sňatky homosexuálů, Bergoglio to silně kritizoval jako "destruktivní záměr proti plánu Boha" a adopce dětí gayi označil za "formu diskriminace dětí". Argentinská prezidentka Cristina Fernándezová mu oponovala s tím, že "církevní tón jí připomíná středověk a inkvizici".