Seznamka
Vít Kubíček
Autor: Archiv autora
Nový papež František přináší některé nové pohledy do života církve, které církev v oblasti Jižní Ameriky běžně prožívá, ale pro Evropany je to určité překvapení.
Ve svém proslovu k novinářům poprvé jako papež vyjádřil svůj postoj, že církev má být církev chudých a pro chudé. To média okamžitě interpretovala jako poselství, že církev má být chudá s dalším komentářem, že nemá usilovat o získávání, ale i udržování současného majetku. To je voda na mlýn našim politikům, kteří kritizují zákon o vyrovnání státu s církvemi s argumentem, že je to dokonce proti vůli papeže.
Jak je to tedy s tou chudobou církve? Bude papež usilovat o chudou církev?
Papež podle správného překladu řekl, že církev by měla být církví chudých a pro chudé. To ale není to samé jako, že církev má být chudá. V evangeliu sv. Matouše v odstavci o blahoslavenstvích se říká (Mt 5,1-3): Blaze chudým (pokorným) v duchu, neboť jejich je království nebeské. Chudoba zde není chápána jako nějaký majetek, ale jako vztah k tomuto majetku.
I člověk, který má majetek, a někdy i značný majetek, může být v duchu chudý. Svůj majetek neužívá rozmařile, ale využívá ho k šíření pravdy dobra a krásy (papež František ve stejné promluvě ke kardinálům).
Majetek není nějaké zlo. Říká se, že chudoba cti netratí, ale také platí, že zaviněná chudoba není nějaká ctnost. Naopak, zodpovědný člověk má usilovat o určitý majetek, který zajistí jemu, ale i těm, kteří na něm závisí (např. rodina ale i další bližní) důstojný život a určité zabezpečení v budoucnosti. Podobenství o hřivnách (Mt 25,14-30) vybízí k určité zodpovědnosti člověka při hospodaření s majetkem, který mu byl svěřen.
Ve vysílání televize v pořadu Třináctá komnata Karel Schwarzenberg na otázku moderátora, co mu předala jeho výchova v rodině na Orlíku, uvedl, že v prvé řadě vědomí: “Nic Ti nepatří, nic nevlastníš, jen všechno užíváš.“ A hned druhá zásada: “Užívat to musíš ve prospěch těch, kteří na Tobě závisí.“ Není divu, že jako třetí hodnotu, kterou už v dětských letech dostal, byla výchova v katolické víře.
Podobně by měl být chápán vztah k církevnímu majetku. I když bude církev církví chudých, může využívat přiměřený majetek ve prospěch chudých. A její povinnost je, aby s tímto přiměřeným majetkem dobře hospodařila, aby měla dostatečné prostředky pro svou činnost.
Autor je stavební inženýr
