Seznamka
Vyobrazení specifického odívání Židů ve Velislavově bibli (1325–1349)
Autor: Wikipedie / Commons
Při archeologických vykopávkách v srdci Kolína nad Rýnem vystupují na světlo pozůstatky jedné z nejstarších a největších židovských komunit v Evropě. Ovšem projekt vytvořit zde muzeum vyvolává polemiku, píše agentura AFP.
"Archeologové židovskou minulost Kolína dlouho ignorovali. To, co nepocházelo z dob starého Říma, nebylo hodno vykopávek. Středověk byl podceňován a soudilo se, že zde židé nehráli žádnou roli," říká hlavní archeolog lokality Sven Schütte. Kolín nad Rýnem, který byl od 10. do 12. století jedním z největších evropských měst, před Paříží i Londýnem, a měl 50.000 obyvatel, zahrnoval i prosperující židovskou komunitu. Ta měla v době svého rozkvětu téměř tisícovku členů a zanechala po sobě četné stopy.
V této archeologické lokalitě o 10.000 metrech čtverečních objevil Sven Schütte se svým týmem již na 250.000 předmětů z různých období: keramické nádobí, různé nástroje, šperky, hračky, kosti zvířat a mnohé další.
Hebrejské nápisy na úlomcích břidlice svědčí o tom, že zde byla škola, vydávaly se tu zákony, nalezena byla část dosud neznámého rytířského románu nebo seznam zákazníků pekařství: zkrátka to vše ukazuje různé stránky všedního života ve středověku.
Historie židovské čtvrti zahrnuje období tisíce let, od pozdní antiky až po středověk. Čtvrť zdaleka nebyla ghettem, naopak byla otevřená a navazovala na Praetorium. Tedy impozantní palác římského správce, později až do 7. století franského krále a pak radnici. "Vykopávky ukazují, že židé v Kolíně dlouho žili v dobrých vztazích s křesťany, že jejich soužití zažilo dlouhá období míru a harmonie," vysvětluje Schütte. Například "oltář" v synagoze - bimu (přesněji spíše kazatelna, jedná se o vyvýšené místo pro čtení Tory -pozn. red.) - postavili v gotickém slohu a s bohatými ozdobami umělci, kteří pracovali na stavbě nedaleké katedrály.
Konec židovské čtvrti učinily dva masakry: první pogrom přichystali židům v roce 1096 fanatičtí rytíři táhnoucí tudy na první křížovou výpravu. Zcela zničena pak byla čtvrť v roce 1349, kdy křesťané zaútočili na židy jako údajné původce strašlivé epidemie černého moru. V lokalitě by mělo do roku 2017 stát muzeum. "Nebude to nějaké muzeum-ghetto, kde by byly jen náboženské artefakty, ale muzeum ukazující všední život v této čtvrti, její začlenění do křesťanského města, s pozitivními i negativními aspekty a její historií až do našich dní," vysvětluje Schütte.
Tento projekt má však své nepřátele. "Nedávno vyvolalo falešný poplach zavazadlo odložené před židovskou lázní mikví, které naštěstí bylo prázdné. Jindy sem zase kdosi vyryl hákový kříž," stěžuje si archeolog. Křesťanští demokraté (CDU), kteří jsou ve městě v opozici, útočí proti projektu z finančních důvodů: výdaje ve výši více než 50 milionů eur (1,25 miliardy Kč) označují za šílenství v době, kdy je město v deficitu a silně zadluženo.
"Kolín si nemůže dovolit postavit nové muzeum," soudí šéf místní sekce CDU Volker Meertz. Ptá se také, jak by se muzeum vymezilo vůči velkému židovskému muzeu v Berlíně. Na občanské petici proti projektu je zatím 2800 podpisů, mnohem méně, než činí cíl shromáždit jich do začátku dubna 50.000. "Odpor proti muzeu je populistický. Mohl by se dokonce stát platformou pro nejrůznější nostalgie po minulosti," varoval jeden z představitelů kolínské židovské obce Abraham Lehrer. "Sociální výdaje města jsou omezeny nezávisle na tom, zda se muzeum stavět bude, nebo ne. Nebude-li se stavět, nic se na tom nezmění," řekl.
