Seznamka
Ilustrační foto: Do makovice věže kostela vložili i dnešní bankovky. Poznámka pro zloděje: tisícovky to ale asi nebudou..
Autor: Wikipedia.org / Jakub Škoda / Creative Commons
Nejen čeští korupčníci jsou zvyklí skrývat své nelegální finanční transakce za smluvená označení. Čeští fotbaloví sudí sice přispěli k zlidovění termínů jako „kapříci“, „třicetníky“, „padesátníky“ nebo „třicet kilo jablek“, ale ani ve Vatikánu nejsou pozadu. Podle italského deníku La Stampa nedávno zatčený biskup Nunzio Scarano z Vatikánské banky hovořil nejraději o „knihách“. Miliony špinavých peněz, které chtěl dopravit v hotovosti letadlem ze Švýcarska a „vyprat“ ve Vatikánu, označoval za svazky encyklopedie Treccani. Jde o italskou obdobu někdejšího Ottova slovníku naučeného či Britaniky – pětatřicetisvazkové obří dílo je základní referenční příručkou v italštině. Jednašedesátiletý bankéř, který se stal knězem teprve po třicítce, aby měl přístup do Vatikánské banky, odmítá, že by udělal cokoli špatného. Společně s ním byli zatčeni ještě agent italské tajné služby a další finančník.
„Čím více encyklopedií přivezete, tím lépe,“ vzkazoval podle policejních odposlechů Scarano svým komplicům loni v červenci v předvečer podezřelého kontrabandu. Agent Giovanni Maria Zito mu odpověděl, že pokud to půjde, naloží do letadla dvakrát více knih, než plánovali. „Zvládl bys dvacet až pětadvacet knih?“, vyzvídal nenechavý klerik. Podle policie si Zito za svůj podíl na transakci vyžádal odměnu 400 tisíc eur. Převoz peněz byl nakonec na poslední chvíli zrušen. Podle italského listu šlo o fondy, o něž se dělili tři bratři z rejdařského klanu d´Amico.
V jiném z odposlechů žádal burzovní makléř Giovanni Carenzio, poslední ze zatčeného trojlístku, biskupa Scarana o radu, jak co nejrychleji provést ilegální převedení dvaceti až třiceti tisíc eur. „Pošlu je přímo z Vatikánu, protože to je jediná rychlá a spolehlivá cesta, kterou mám k dispozici,“ odpověděl mu podle odposlechů kněz. Vyšetřovatelé dále zjistili, že Scarano měl těsné kontakty s generálním ředitelem banky a jeho zástupcem. Ti minulý týden odstoupili v reakci na zatčení svého podřízeného. Scarano pracoval pro oddělení Vatikánské banky, které spravuje církevní majetek, před měsícem byl však kvůli praní špinavých peněz suspendován. Tato kauza nijak nesouvisela se švýcarským transferem, za nějž nakonec putoval za mříže.
Banku, která se správně jmenuje Ústav pro věci víry, založil v roce 1942 papež Pius XII., aby spravovala převážně peníze určené pro církevní instituce a charitativní práce. Banka není přístupná veřejnosti. Spravuje majetek v hodnotě sedm miliard eur. Dlouhá desetiletí čelila podezření, že provádí nezákonné praní špinavých peněz, a to jak pro mafiány, tak pro teroristy. Banku začaly už v roce 2010 vyšetřovat italské úřady pro podezření z porušení italských norem proti praní špinavých peněz. Finanční policie předtím zmrazila 23 milionů eur, tedy asi 600 milionů korun, uložených na vatikánském účtu jedné z římských bank. Nikdo však nebyl obviněn a peníze byly uvolněny. Banka se ale podezření nezbavila a papež František koncem června jmenoval zvláštní komisi pro vyšetřování banky. Hovořilo se o dosud nejodvážnějším kroku, který hlava katolické církve uskutečnila ve snaze vnést světlo do činnosti banky, která spravuje peníze Vatikánu a katolických organizací po celém světě.
Rostislav Matulik je spolupracovníkem Českého rozhlasu Plus, www.rozhlas.cz/plus
